Kouč Zdeněk Mužík však duel s největším rivalem nepovažuje za nejtěžší. Ten jeho svěřence čekal o pět kol později ve Pcherách, kde mohli rozhodnout o postupu. „Tam jsme měli udělat poslední krok a ten bývá nejtěžší. Naštěstí se to povedlo i když soupeř hrál tvrdě. Kluci ale zachovali klid,“ prohlásil Mužík s tím, že jaro bylo nejlepší za tři a půl sezony, které v Hostouni prožil.

Základem byla zimní příprava. Docházka 95 procent mluví za vše. To se také projevilo. Hodně naznačovaly už kvalitní výkony v přípravných zápasech. Očekávaný začátek jara ale týmu nevyšel. V Knovízi totiž pouze remizoval. „Tam si hráči uvědomili, že je to také o srdíčku a bojovnosti. První poločas odflákli, pak ale začali neskutečně šlapat. Už cestou do kabiny jsem cítil, že jaro musí dobře dopadnout. V šatně si sami udělali pořádek mezi sebou. Dali se neskutečně do kupy,“ uvedl kouč, jenž je v současnosti sekretářem ženského fotbalu na ČMFS.

Výtečná parta je také dílem vedení, které hledělo na to, aby si hráči sedli fotbalově i lidsky. Proto se Mužík musel s některými borci k nelibosti okolí rozloučit. „Dnes vidí, že to bylo správné rozhodnutí. Parta často rozhoduje a v ní byl základ výborného jara,“ konstatoval kouč, jenž s fotbalem začínal jako hráč na žižkovské Viktorce.

Na hřišti působila Hostouň v odvetách jako kompaktní tým bez výraznější slabiny. „Hráči už věděli, co mají po fotbalové a taktické stránce hrát. Naše hra měla hlavu a patu a kluci si zápasy často užívali,“ těšilo Mužíka, který společně s trenérskou posilou – asistentem a trenérem gólmanů, bývalým ligistou Ladislavem Macho, zapracoval na taktické stránce. To se promítlo do skvělé defenzivy a efektivnější hře dopředu.

Nejlepším střelcem ale byl František Motlík, jehož původní profesí je post stopera. „Proti týmům, které většinou brání, to mají útočníci složitě. Proto jsme po nich chtěli, aby připravovali zakončení hráčům z druhé vlny, kteří se většinou složitě brání,“ prozradil 45letý trenér a dodal, že dost branek dali i další hráči. Koneckonců tým nastřílel nejvíc gólů a na druhou stranu jich nejméně inkasoval. Na jaře dokonce pouhých šest!

„Máme dva kvalitní brankáře a třeba Michal Douša, jenž na sebe vzal roli dvojky, odvedl v kabině neskutečnou porci práce,“ přidal Mužík další důkaz soudržnosti kádru, jehož silnou zbraní byla i disciplína. Dostal jedinou červenou kartu.

Jedničkou byl na domácím stadionu, kde neztratil ani bod. „Doma se hráči chtěli ukázat. Našim přáním je, aby jádro mužstva tvořili místní kluci,“ přiznal Mužík, jenž je úrovní fotbalu na Kladensku mile překvapený. „Souhlasím s tím, že tady je o třídu výš než v Praze. Špička přeboru by tam mohla klidně kopat o výš. Třeba Hřebeč to v zimě potvrdila v turnaji na Kačerově,“ uzavřel hostouňský kormidelník.