Konečné šesté místo může být pro borce, který nesnáší porážky, zklamáním. Opak je byl pravdou. Příčinu umístění až ve středu pořadí vysvětlil s úsměvem.

"Na to je jednoduchá odpověď: Asi nejsem tak oblíbený. Sebekriticky říkám, že adept na vítězství jsem rozhodně nebyl. Osobně jsem měl jiné favority," řekl a prozradil, že v jeho očích byl jasnou jedničkou Švermovák Pavel Růžička.

Ať působením na hřišti, tak v soukromí.

"Opravdu mě překvapilo, že skončil až za mnou. Asi ho nepodpořil klub a spoluhráči, což je pro Pavla velká škoda," mínil borec, jemuž ve fotbalovém prostředí nikdo neřekne jinak než Veselka.

Ludovic Sylvestre vs Antonín Holub
Antonín Holub zažil postupy i sestupy. Svoji budoucnost vidí v Doksech

Jak bylo zmíněno, šesté místo za porážku nepovažuje. "Kdyby mi někdo dopředu řekl, že budu právě před Pavlem Růžičkou a dalším šoumenem Tomášem Vlasatým, tak bych byl spokojený," podotkl jedenačtyřicetiletý Veselý a prozradil své nejbližší sportovní cíle.

Ve fotbale chce hrát co nejdéle v krajských soutěžích. "Dokud mi to mé tělo dovolí. Pak si klidně zahraji okresní přebor za rezervu Libušína," řekl. I v budoucnu ale míní u fotbalu zůstat. Chce být trenérem. Licenci B už vlastní, na nejvyšší profi chce časem dosáhnout.

Trenérské vzory má dva. A ne ledajaké. "Nejvíc mě v kariéře ovlivnili Miroslav Koubek a Zdeněk Hašek. Oba jsou podobné typy. Vyžadují disciplínu, kázeň a mají jasný systém," uvedl odchovanec libušínského fotbalu, který na SK Kladno zamířil v deseti letech.

Hostouň (ve žlutém) porazila Tatran Rakovník, tady hlavičkuje František Motlík.
Z podpalubí na slunce. Motlík tam vystoupal s Hostouní

Prozradil také svůj pohled na nové angažmá zmíněného Koubka u nováčka Fortuna ligy Hradce Králové. "Překvapilo mě to. Myslel jsem, že trénovat už nechce. Pro Hradec je to dobrá volba, zejména v kombinaci se Standou Hejkalem. Jsou sehraní a oba jsou odborníci na slovo vzatí. Je to silná dvojka," prohlásil Veselý.

Přiznal, že trenéřina v nižších soutěžích nebude pro něj. Ambice má větší, byť si plně uvědomuje, že dobrý fotbalista nemusí být dobrý kouč.

V Libušíně vidí, jak to v amatérském fotbalu funguje. "Trenéři to nemají jednoduché, protože hráči mají pochopitelně jiné priority, jako například práci. Někde ale člověk musí začít a sám jsem zvědavý, kde bude moje startovní čára," uvedl borec, jenž se přece jen může pochlubit poměrně velkou trenérskou praxí.

Koučuje totiž druholigové futsalisty Kladna, jež by rád vrátil do nejvyšší soutěže, v které sám odehrál na 160 zápasů. Jako trenér třikrát za sebou skončil na druhém místě tabulky druhé nejvyšší soutěže. Elitní soutěž mu zatím zůstává zapovězena.

Sám uznává, že patří mezi emoční trenéry, což přináší jisté disciplinární postihy. Vyfasoval i pár trestů a jednou, jak uznal, čtyřzápasová stopka nejspíš stála Satany postup. "Je pravda, že jsem impulsivnější, myslím však, že už jsem se trošku poučil a doufám, že se nám konečně podaří vrátit Kladno do elitní soutěže," prohlásil Veselý, jenž má za sebou bohatou fotbalovou kariéru.

Maximem byla druhá liga v Kladně a ve Vlašimi, s kterou postoupil do ČFL a druhé ligy.

Jeho srdeční záležitostí jsou ale dva kluby - Baník Libušín a SK Kladno. V jeho dorosteneckých letech procházelo Kladno krizí a v té době povolal trenér Koubek do áčka sedmnáctileté kluky. Vedle Veselého například budoucí prvoligové hráče Jana Procházku, Václava Kalinu, Pavla Bartoše či Tomáše Marka. SK tehdy postoupil do ČFL a posléze sahal i po druhé lize!

Robert Nedvěd – Sokol Jedomělice
Ikona Jedo Robert Nedvěd: Třetí liga byla mým stropem

Tu později klub (když už byl zpět v divizi) odkoupil od Neratovic. Veselý v týmu zůstal, avšak s dalším zkvalitňováním celku musel odejít na hostování do Karlových Varů, kde působila další kladenská trenérská legenda, Stanislav Procházka.

Pak byl na Střížkově, zmíněné Vlašimi, kde hrál téměř pět let. Následovaly tři roky v Kunicích a také angažmá v Roudnici, kde se sešli výteční hráči.

"Tehdy jsem hrál stopera s Petráškem, reprezentantem a dnes hvězdou polské ligy. Na beku byl pardubický Čelůstka a trénoval nás Zdeněk Hašek. Bohužel to tam z ekonomických důvodů skončilo," litoval a doplnil, že kladenskou enklávu u Labe tvořil s Davidem Čížkem, Antonínem Holubem a Lukášem Křečkem.

V posledních letech se jeho fotbalový kruh uzavřel, když se vrátil do rodného Libušína. Předtím však čtyři roky pomáhal Kladnu v divizi, kam ho paradoxně poslaly Kunice s Haškem na střídače. Veselý naštěstí tehdy do utkání nenastoupil, protože měl ruku v sádře.

Upřímně lituje, že nepomohl Kladnu do ligové soutěže. "To se nám bohužel nepovedlo a dodnes mě to moc mrzí," konstatoval na závěr.