Pozor, Jandák nebyl špatný hráč. Kopal divizi za pražské Vršovice a Vyšehrad, tam dokonce pod Dušanem Uhrinem mladším. Ještě víc ale miloval svou chatu v Klobukách v Čechách, bez té nemohl být. A pražské kluby začínaly své zápasy o víkendu dopoledne. „Tohle prostě nešlo, víkend bez Klobuk jsem si nedovedl představit," vypráví dvaačtyřicetiletý chlapík, který měl navíc sen, aby si za Klobuky jednou v pralese zahrál.

Povedlo se v roce 2008, ale jenom na chviličku. Přiškrtil na hřišti soudce, dostal jedenáctiměsíční trest a kamarádi mu řekli, aby se na hraní vykašlal a dal se na pískání. „Oni to řekli jinak, pěkně od plic, ale já to zkusil," vybavuje si.

Jenže mít s píšťalkou takový začátek, jaký měl Karel Jandák, to by asi leckoho odradilo.

Karel Jandák (vpravo) s kolegy ve Slaném.Hned po prvním mači ho totiž hráči naháněli ještě na večerní zábavě. Troufl si dost, nechal pro svoje kamarády z Klobuk opakovat v přáteláku penaltu. „Hráli s Perucí a té jsem při penaltě ještě vyloučil hráče. Domácí neproměnili, ale já koukám a ten, co dostal červenou, je pořád u hřiště. Tak jsem ji nechal zopáknout a Peručtí mi odešli ze hřiště. Do večera mě naháněli, ale já unikl," směje se.

Tohle ale není konec Jandákovým začátkům. Na druhý zápas se s Klobuky vydal do Černochova, jenže si jaksi zapomněl pro rozhodčího dost důležité propriety, píšťalku a hodinky. Koneckonců měl jen pár hodin po skončení rozhodcovských zkoušek a poctivě slavil. „Přitom nás tehdejší šéf komise Václav Hes důrazně varoval, že na zápas nikdy nesmíme pod vlivem," chechtá se Jandák.

U píšťalky ale naštěstí přes počáteční starosti vydržel, dokonce mu nabízeli i kraj. Postup s díky odmítl, má dva malé kluky a chce být i s nimi.

Mezi hráči si drží respekt, jako bývalý výborný hráč má nadhled.

A přiznává, že některé okresní fotbalové radovánky by mu scházely. Třeba klobásky. „Uzeniny miluju. A nejlepší mají zrovna u nás v Klobukách. Klobásy prodají pokaždé všechny a k tomu deset kilo uzenýho. Jde na dračku," vypráví.

Dopustit nedá ani na Slaný, to je prý jeho druhý domov. Místní sekretář Jozef Ďoďo Kurilla se o něj prý stará jako o vlastního. „Jinak jsem ale na Slánsku všudezdejší, od Jedomělic po Černuc. Tam jsou sice hodně bojovní a živí fanoušci, vyslechnu toho leccos, jenže beru to a na pivko tam chodím pravidelně," dodal Karel Jandák, neodmyslitelná postava fotbalu na Slánsku.