Miroslava Kadlece přivedl do Lhoty právě Kolář. „Je to tak, i já pracuji pro Sport Invest a odtud se s Viktorem dobře známe. Naťukl mě, že by potřebovali pomoci, jenže já nevím, jestli vůbec ve svém věku schopen pomoci budu,“ usmívá se otec Michala, aktuální opory Leverkusenu.

Ale zní to trochu šíleně, že budete hrát za Lhotu I. A třídu a dojíždět na utkání z tři sta kilometrů vzdáleného Slovácka.

Ono to ale nebude tak, že bych jezdil na každé utkání. Ukáži se jen párkrát a uvidím, jestli budu vůbec co platný. Vždycky to bude při cestě do Prahy, kde míváme v pondělí ráno porady. Vyrazím tedy o den dříve, zahraji si za Lhotu, trochu si uděláme žízeň a pak někde přespím.

Také to můžete spojit s návštěvou syna při cestách do Německa na Bundesligu.

To je pravda, ovšem tam většinou létám. Přece jen je to sedm set kilometrů, což nejde absolvovat pořád.

Čím vás vůbec Lhota zlákala kromě známosti s Viktorem Kolářem. Byla to exhibice s Petrem Čechem, jíž jste se tady před nedávnem zúčastnil.

Líbilo se mi tady, to ano. Je zde krásné fotbalové prostředí, dobré zázemí a výtečný trávník. I to mě zlákalo.

Naposledy jste hrál v lize za Brno. Bylo těžké najít váš registrační průkaz?

Tak to asi ano a vůbec netuším, zda se našel. Spíše se musel udělat nový. Posledních šest roků jsem hrával jen za internacionály. I proto si myslím, že ve Lhotě při mistráku zvládnu maximálně poločas (smích).

To nemyslíte vážně. Znám váš způsob hry, na hřiště jste byl vždycky Pan Někdo. Problém mít nemůžete.

No, ve Lhotě si to malují podobně, ale nevím. Budu mít pětačtyřicet a vůbec nevím, jak na tom budu. I zdravotně. Docela se ale těším, že bude nějaká legrace.