Horníkův třetí gól byl v Neuměřicích nakonec i dost drahý, byl totiž stý pro Sokol v sezoně! „Kluci na mě, že za to platím tisícovku. Tohle kdybych věděl, tak schválně mířím vedle,“ smál se pětatřicetiletý borec, který původně žádným kanonýrem nebyl.

Jenže zatímco jiní útočníci s postupujícím věkem vadnou na rychlosti a posouvají se sestavou zpátky mnohdy až na stopera, Horník to má obráceně. V Sokolově kdysi začal jako obránce a jak šly roky, v dospělosti se sunul postupně dopředu. „Mě to dopředu táhlo, hlavně při futsale, který byl mou velkou láskou, ale při velkém fotbale to chvíli trvalo. Až když jsem kopal na severu Čech A třídu, tak už jsem naskakoval i v útoku. V Hrdlívě jsem také nezačal sezonu úplně na hrotu, ale pod ním. Až s postupujícím jarem to trenér změnil a vystrčil mě dopředu,“ vysvětluje, proč góly v posledních kolech přibývají na jeho kontě raketovou rychlostí.

Sám za to děkuje spoluhráčům a nejvíc svému konkurentovi v boji o střeleckou korunu soutěže, Danu Novému. O rivalitě mezi nimi prý nemůže být ani řeč. „Já ani nevím, kolik gólů mám a on to podle mne také neví. Naopak, on jezdí po lajně jako motorová myš a překládá mi fantastické centry, které jen uklízím do brány,“ chválí spoluhráče muž, který se na hrot hodí také díky své výšce, je totiž takovým hrdlívským Honzou Kollerem.

Lukáš Gil (v červeném) centruje přes Bohumila Mrštinu z Jedomělic.
KANONÝR DENÍKU: Nejen Zlonice ochraňuje od blesků pětigólový Lukáš Gil

Parta se prý v Hrdlívě sešla opravdu báječná. Pomohl k tomu i smutný konec sousedů z Třebichovic, které to musely zabalit a jejich hráči včetně trenéra přešli do Hrdlíva. Ten měl rázem vynikající sestavu. „Tohle nám vážně dost pomohlo, přišli šikovní kluci. Na podzim si to ještě trochu sedalo, prohráli jsme trochu smolně ve Stehelčevsi a pak i s Dřetovicemi, které se sešly a hrály opravdu hodně dobře, až jsem koukal. Jenže ostatní ztráceli a my rozjeli šňůru, po podzimu vedli o bod a teď už si to snad vzít nenecháme,“ připomíná desetibodový náskok na druhé Dřetovice.

Nebojí se ani okresního přeboru, však sám hrával do osmnácti za Sokolov a po přechodu na vysokou školu kvůli nedostatku času a dojíždění kopal krajský přebor a I. A třídu. Na Karlovarsku i Ústecku platil za vynikajícího plejera, který se přestěhoval do Slaného hlavně kvůli manželce, i když ta se při těchto jeho slovech lehce usmála… „Ale je to tak, šli jsme sem hlavně kvůli ní. A protože jsem znal už delší čas některé kluky z Hrdlíva, byla to jasná volba, protože fotbal jsem hrát ještě chtěl,“ vypráví.

Nebylo moc daleko k tomu, aby ho nehrál vůbec, před pěti roky si utrhl křížový vaz. „Stalo se to při futsale, kde vazy trpí nejvíc. Takže i když se ve Slaném hraje futsal hodně a já ho měl moc rád, už jsem s ním definitivně skončil. Chci si ještě nějakou dobu užít na trávníku s dobrou partou u dobrého fotbálku,“ uzavřel Zdeněk Horník, který pracuje ve společnosti, jež se zabývá třeba i tvorbou internetových stránek. Ta aktuálně jedná s majiteli našeho Deníku, pro který by mohla vytvořit stránky nové.

Takže pokud si v budoucnu všimnete změny, může za ní být i střelecká hvězda Sokola Hrdlív Zdeněk Horník.

Zdeněk Horník (v bílém) - kanonýr fotbalového HrdlívaZdeněk Horník (v bílém) - kanonýr fotbalového HrdlívaZdroj: Vladislav Lukáš

Robert Bečán (vpravo), Kanonýr Deníku a hlavně Otvovic.
KANONÝR DENÍKU: Padesátník Bečán šokoval šesti góly i sám sebe