Brzy mu bude 47 let, ale do meruny kope pořád. O víkendu stihl Marek Tůma v dresu Slavoje jak zápas béčka, tak i áčka v Kačici. Prý naposledy, v pondělí už nenašel na těle žádné místo, které by ho nebolelo. Neuměřicím B dal čtyři branky, z toho dvě z penalt, ale tamní starší chlapíky spíš obdivuje, že do toho pořád jdou. „Někteří jsou určitě starší než já,“ usmál se borec, který si dobře pamatuje, kdy dal čtyři góly naposledy.

„Čtyři nedáte každý den! Mně se to povedlo tady ve Slavoji, když jsme hráli divizi a bylo to proti Vlašimi,“ připomíná vousatý, ale cenný skalp dnes druholigového klubu z Benešovska.

Odchovanec Kročehlav byl roky hodně ceněným fotbalistou a na Kladensku si ho vybírali vždycky ti, kteří chtěli hrát nahoře. Postupů a úspěchů tak Marek Tůma zažil několik.

Rád vzpomíná na divizi v mateřském Kablu, kde si ho do ČFL – tedy třetí ligy - později vybrala Lokomotiva (dnes Slavoj). „To byl asi můj vrchol a mám na to krásné vzpomínky. Sice mě ještě jednou pozvalo Kladno, odehrál jsem tam i jeden přátelák a Eda Novák říkal, že se ještě ozve, ale pak z toho nějak sešlo,“ vybavuje si.

Litoval nemusel. Oslovila ho Koleč, kde se na přelomu století soustředili nejlepší borci z okresu a vykopali krajský přebor. Krásné góly i dokonalé cizelérské pasy rozdával svou skvělou kopací technikou Tůma také v Tuchlovicích, jimž pomohl z okresu do A třídy. A když už se zdálo, že je za zenitem, byl u začátků velkého vzepětí Hostouně.

Nutno dodat, že všude patřil k velkým oporám a techniku měl vždycky ligovou. Proč v lize nakonec nehrál, na to má svůj názor. „Běhal jsem vždycky jen na dvojku,“ směje se.

Když začal hrát fotbal jeho syn Jakub, dal se Marek Tůma na trénování. V SK v Kubovi nelíbilo, zkoušel ještě Unhošť, ale nakonec je nejšťastnější ve Slavoji, kam „Tůmiče“ zlákal předseda Petr Kovář. „Před dvěma lety mi nabídl, ať dělám žáky a jsem rád, že jsem na to kývl. S naší partou mě to ohromně baví, hlavně když vidím, jak hodně se za dva roky zlepšili,“ chválí své mužstvo, které teď přešlo na velké hřiště a čeká ho tedy nová výzva.

A jaká čeká Marka Tůmu coby aktivního borce? „Chtěl jsem hrát do chvíle, než áčko postoupí do okresního přeboru. Teď už by to mohlo vyjít, tak to možná vydržím do padesátky, uvidíme,“ šibalsky se usmál.