Na druhé straně jsou borci, jimž se nevybaví, v kterém utkání se jim povedl, protože takových zářných chvil prožili mnoho.
Snajpr třetitřídní rezervy Tuchlovic Vojtěch Kapr rozhodně patří mezi ty druhé. Dokonce lze tvrdit, že v jeho případě není výjimkou, když v utkání nastřílí šest branek.

Naposledy to bylo v neděli, kdy půltuctem zatížil síť Buštěhradu, přičemž se mu povedly dva čisté hattricky, to znamená, že vstřelil tři branky v řadě, aniž by je přerušila poločasová přestávka!

„Šest gólů jsem dal i loni. Myslím, že to bylo béčku Lidic. Kdyby to takhle pokračovalo dál každou sezonu, tak bych se určitě nezlobil," prohlásil.

Přitom oproti jiným sezonám na podzim trošku zaostával. Do neděle totiž zaznamenal pouze pět branek. „Dva zápasy jsem ale nehrál. Někdy se však nevede tak, jak bych si přál. Třeba minulý týden v Dřetovicích mi to nešlo. Občas to přijde na každého, což mi určitě dá každý za pravdu," uvedl.

S fotbalem začal v deseti letech v Tuchlovicích. Že je střelcem od malička, se tvrdit nedá. „Vystřídal jsem všechny posty kromě brankáře. Každé období jsem hrál jinde. Začínal jsem v obraně a postupně jsem se posunul do útoku. Většinou tam hrají největší nekopové, a také se mnou to tak dopadlo," smál se a dodal: „Brankáře máme dobré, takže do toho se pouštět nebudu."

Tuchlovické áčko hraje I. A třídu, tudíž se nabízí otázka, proč Vojtěch zůstává viset v rezervě.

„Možnost v áčku dostávám. Mohu s nimi trénovat, šanci jsem však ještě nevyužil. V neděli po utkání mi to bylo opět nabídnuto. Na trénink jsem šel a uvidíme, jak to půjde dál," poznamenal 24letý forward a přiznal, že není typem hráče, který se umí rvát o místo.
„Pro to, abych hrál za první tým, jsem asi maximum neudělal. Jsem radši, když můžu každý týden hrát a ne čekat na to, až se člověk dostane na hřiště," otevřeně přiznal.

Tuchlovice nejsou jediným klubem, za který hrál. Na přelomu žáků a dorostu byl rok a půl v SK Kladno, kde nastupoval třeba s Výborným, Jarábem či Vašákem.

„Moc jsem se tam nechytil, ani nevím, zda jsem odehrál nějaký ligový zápas," uvedl.

Pak šel na rok do dorostu kladenského Nova, kde se potkal s velkým kamarádem a současným spoluhráčem Láďou Froňkem. Z náročné fyzické přípravy prý minimálně dvě sezony těžil. „Dnes si nedovedu představit, že bych zvládl takovou zátěž," přiznal.

Láďa Traverza Froněk mu málem překazil nedělní šňůru šesti branek, když se na malém vápně ocitl před prázdnou bránou. „Protože je zvyklý do toho prásknout, tak to přestřelil!"

Vojtěcha to vůbec nepřekvapilo.

Sám se před brankou orientuje lépe a je mu jedno, jakým způsobem zakončí. „Když vidím bránu, tak mi je jedno, čím to tam dotlačím. Jsem pravák, levou už jsem ale pár gólů také dal, stejně jako hlavou," prohlásil.

Těší ho, že po sezonách, kdy to bylo v tuchlovickém béčku všelijaké, se mužstvo stabilizovalo. „Teď máme výbornou partu, a kdyby to šlo, rádi bychom se poprali o postup."

Střelecké statistiky si nevede a docela ho to dnes mrzí. Třeba červené karty by možná spočítal. Byť není žádný nervák ani bouřlivák, pár jich nasbíral. „Byla to spíš nedorozumění," dodal se smíchem.

CELÁ FOTOGALERIE ZE ZÁPASU ZDE