S trénováním nekončí
Mohla by to být pozice sportovního ředitele, jakou dosud zastával Tomáš Čuřín, s nímž konkrétně Koubek spolupracoval na dobré úrovni. „Už od doby, kdy jsme od Neratovic získali druhou ligu, jsme dokazovali, že jsme schopni dělat fotbal dobře, ale s Tomášovým příchodem se vše zprofesionalizovalo. Ne náhodou je úspěšný v podnikání, je totiž tvrdý, důsledný, ale i lidský. Ve své profesi doslova rostl,“ chválí Koubek svého spolupracovníka, jehož možná ve funkci vystřídá, ovšem jak už bylo řečeno, jisté to není. „Už jsem to v rozhovorech naznačil. Stál jsem spíše o pozici jakéhosi staršího trenéra, k tomu to ale nesměřuje. Na druhou stranu bych s trénováním skončil nerad,“ tvrdí muž, který je výrazně podepsán pod nejlepší výsledek Kladna za posledních téměř čtyřicet let.
Radzinevičius dost ubral
Rodák ze Žižkova se stal kladenským patriotem, vždyť zde jako hráč odehrál pět sezon a odkoučoval dokonce osmnáct. Ve městě už žije 34 let, i proto je rád, že právě s Kladnem tak výbornou sezonu odehrál. Zejména v jejím úvodu ale mělo mužstvo potíže, z pěti kol uhrálo jen dva body. „Liga u nás měla bouřlivý vývoj, ale dobré bylo, že všechny změny šly do plusu. Po pátém kole přišlo oživení některými hráči. Pro mužstvo byli určitou transfúzí herní, ale pomohli rovněž k větší sebedůvěře. Využili jsme dobrého domácího losu, v jisté chvíli uhráli deset bodů ze čtyř zápasů a rázem jsme měli náskok, který už jsme neztratili,“ vzpomíná Koubek na úvodní pasáž s tím, že největší posilou byl v té době Litevec Tomas Radzinevičius. „Bohužel na jaře dost ubral. V zápasech i přípravě,“ zlobí se kouč na kmenového borce Liberce, kam se vrací z hostování.
Přestupy vyšly i v zimě
Na poli bafuňářském se Kladnu až zázračně dařilo také v zimě. Vytipované posily přesně zapadly, Koubek tím je nadšen. „Překvapil nás jak brankář Pavlík, tak stoper Farbák, jenž ve Zlíně moc nehrál, ale tady se mu dařilo. Pepík Hamouz měl být top posilou a přesně tato slova naplnil. My měli totiž na podzim i poté, co jsme začali vyhrávat, problémy v obraně. Říká se sice, že obranná hra je vizitkou celého týmu, ale mně se nelíbila vyloženě obrana. Všichni tihle tři borci ji natolik zpevnili, že na jaře působila jako neprostupná zeď,“ pochvaluje si kouč.
Mohli jsme zazářit
Ačkoliv se obrana na jaře zpevnila, trápilo Koubka něco jiného – mužstvo přestalo dávat góly. Atributů bylo podle něj několik. Prvním byly sice výborné výkony krajních záložníků Kaliny s Cigánkem, tihle borci však ani jeden z osmi sólových nájezdů neproměnili! Skórovat přestali také forvardi. „Dali tři branky, na podzim ale dvanáct. Jak už jsem řekl, zklamal mě Radzinevičius, zahrál dobře jen v Budějovicích. Klidně jsme mohli nasbírat více bodů a v lize zazářit. Zimní soustředění v Turecku ukazovalo velkou formu, místo toho jsme doma ani jednou nevyhráli. Náš výkon jsme koncovkou devalvovali, některá domácí střetnutí jsme měli vyhrát,“ lituje šestapadesátiletý odborník.
Šance i pro navrátilce
I Koubkovi je jasné, že tenhle tým vinou odchodů hráčů, kteří v Kladně hostovali, opět nezůstane pohromadě. A mrzí ho to, mohl by podle něj dojít ještě dál. „Realita je ovšem jiná. Ostřílený a rutinovaný tým, který se jen těžko nechával porážet a byl hodně vyvážený, nemůže takhle pokračovat. To je fotbalový život a zákon,“ je jasné trenéru, podle něhož však budoucnost nemůsí být černá. „Litoval bych odchodu Šimůnka, jestli se prosadí ve Spartě
, a také Radzinevičiuse, i když podotýkám v podzimní formě. Horší by bylo, kdyby odešli také Kalina a Strnad, ti už by se nahrazovalo složitěji. Pokud ne, stačili by dva hráči do zálohy a dva hrotoví. A nesmíme zapomínat, že máme i hráče na hostování. Pozornost by si zasloužili Galbavý, Zachariáš, Hajník či Holub,“ míní Koubek, jedním dechem však dodává, že rozhodovat v tomhle zatím nemůže. „Ani nechci nijak mentorovat, to skutečně ne. Pokud mám nějaký hlas, tak poradní,“ uzavřel Miroslav Koubek.
