Čuřínovi sliboval Petera, nikoliv klub
„Z odpovědi pana Čuřína není jasné, že se zlobí na pana Peteru. Ten mu možná nesplnil to, co slíbil. Nás se to netýká. Jestli měl být pan Čuřín prvním mužem v klubu, to skutečně nevím, ale pro nás je to absolutní nesmysl,“ odmítá Kraus Čuřínovu tezi, jinak si ho ovšem jako odborníka cení. „U nás odvedl kus práce, byť příchody většiny hráčů byly mou aktivitou. Zasloužil se ale o příchod brankáře Pavlíka, což byl výtečný tah. Co jsem mu vyčítal, byly slabší výsledky s nákupy a prodejem hráčů, vždyť my jich máme čtyřicet v různých klubech a nejsme schopni investice do nich vložené zhodnotit. Prodali jsme pouze Jordáka do Varnsdorfu,“ dodává Kraus a vrací se k působení Petery v SK Kladno.
Petera jen sliboval
Co konkrétně Krausovi na jednání Petery vadí? To, co Čuřínovi, hlavně nesplněné sliby. Do klubu přišel známý podnikatel s tím, že zajistí prostřednictvím švýcarské společnosti Divinus finanční prostředky. Konkrétně 10 milionů korun ročně v případě, že bude v Kladně II. liga a dvojnásobek, pokud se postoupí do nejvyšší soutěže. „Celkově bylo ve hře za pět let sto milionů korun a z toho jsme Peterovou zásluhou dostali tři celé šest milionu. Navíc probíhal nesmyslný prodej a nákup hráčů. Marketingová spolupráce byla pro nás naprosto nevyhovujícící a od doby, kdy jsme se panem Peterou i Petrem Urbánkem, jehož si sem dosadil, rozloučili, jsme se na tomto poli značně zlepšili. Raději platíme málo, ale včas a to, co jsme si nasmlouvali,“ tvrdí Kraus a doznává, že se naplnily pesimistické názory některých Kladeňáků, že ze spolupráce s Ostravou bude profitovat zejména slezský velkoklub.
„Marka jsme mohli prodat do Slavie či Mladé Boleslavi za šest milionů, místo toho jsme od Baníku dostali šest set tisíc. Sice jsme dostali nějaké hráče na výpomoc, ale nikdo tam nebyl navíc. Třeba Hoffmanna jsme koupili, ale prakticky jsme ho neviděli, oni si ho hned stáhli zpátky. Když jsme pak kupovali z Blšan Šelichu, bylo to za nesmyslné peníze,“ rozčiluje se Kraus a část viny bere na sebe: „Já Peteru do klubu přivedl a prodal mu majoritní část akcií.“ (90%, zbytek patří občanskému sdružení – poz. red.).
Spor s občanským
sdružením na spadnutí
Na SK nyní hoří i jiný spor, a to mezi akciovou společností (má na starosti zejména týmy dospělých) a občanským sdružením, jemuž patří stadion a pod sebou má mládež. Prezident Kladna nyní chce udělat pořádek v práci občanského sdružení, jehož je předsedou. Vadí mu, že není schopen prosadit některé změny, které považuje za nezbytné. „Na bázi kamarádství se první liga dělat nedá, to mi věřte. A lidé z občanského sdružení to nechtějí pochopit. Konkrétně jsou podle něj nepřijatelné věci, jako že manažer sdružení (čti Eduard Novák) je s klubem vázán pouze mandátní smlouvou. Navíc z deseti případů devětkrát nesedí ve své kanceláři,“ přímo útočí na Nováka Michal Kraus. Vadí mu i jiné věci, například nedělní fotbálek starých pánů na umělé trávě (čti těch, kteří v občanském sdružení sedí). „Nevadí mi, že hrají fotbal. Ale přijde mi nelogické, že po žácích či dorostencích požadujeme ročně tři tisíce korun ročně jako členské příspěvky a tihle pánové platí stovku. Přitom pronájem umělky je vysoký. Ty peníze by se daly využít prostě jinak, třeba právě na mládež. Za rok by to mohlo dát klidně sto tisíc,“ kritizuje chlapík, který se klubu věnuje více od chvíle, kdy na nátlak médií vystoupil z vrcholové politiky (údajná kakaová aféra).
Dodává, že profesionální růst akciové společnosti a občanského sdružení připomíná jízdu rychlíku a lokálky. „Pokud se zkostnatělost občanského sdružení nezmění, nemám důvod takové partě šéfovat. První liga se po strejcovsku dělat nedá,“ hlásí.
Peníze už nikdo nevrátí
Krause štve i to, že kvůli výsledkům kontroly NKÚ přišel klub o slíbené dotační prostředky na dobudování stadionu. Tvrdí, že za jednu součtovou chybu je to příliš velký trest. „Dvacet pochybení, které nám vyčetli, jsme vyvrátili. Experti tvrdí, že kontrola byla účelová, neodborná a nekompetentní, závěry nesprávné. Ty peníze nám ale už nikdo nevrátí,“ konstatuje zklamaný Michal Kraus.
