První čtyři týmy z každé skupiny si zajistily postup do druhé části. Ostatní si vybojovaly účast ve Vedlejším turnaji, ve kterém se také hrálo o poháry, medaile a věcné ceny.

Do druhé části postoupilo 32 dvojic, které byly rozděleny do osmi skupin. Několik týmů, které měly ambice na celkové vítězství, nečekaně vypadlo už v této skupině. „To bezpochyby svědčí o kvalitě a vyrovnanosti turnaje,“ hlásil hlavní pořadatel Filip Gibiš.

Ve čtvrtfinále uspěly celky Židi, T&A, Alkaponka, HovÁdi, Kálíme na Tyšera, We-pleshk, Naďa a Treasures of Asgard. Po krásných a vyhrocených soubojích se probojovaly těsne před brány finále Dóma s Berym (Alkaponka), Dan s Repim (Židi), Karel s Paukyčem (We-Pleshk) a Feli se Zrzkem (Treasures of Asgard).

Před semifinálovými boji proběhlo finále Vedlejšího turnaje, které mělo skvělou atmosféru a to bezpochyby i díky tomu, že se do finále probojoval tým Mistr a Padawan (Úťa se Šímou), kde Padawanem byl teprve dvanáctiletý talentovaný mladík Šimon Podivínský.

Ve finále vedlejšího turnaje byla vidět spousta krásných gólů a kliček a jeho útoveň byla vynikající. Vítězem se stalo uskupení To je jedno (Petr Pajpí a Jakub Prokop).

Neuvěřitelnou formu potvrdil tým Alkaponky a po dramatickém boji slavil postup do finále!

Druhým finalistou se stal tým Treasures of Asgard, kde zejména Petr Gábriš alias Zrzek hrát totálně famózně.

Na finále turnaje musely být pořízeny provizorní ochozy pro fanoušky, protože podpořit svého favorita a vidět vše na vlastní oči chtělo více jak 40 lidí.

Dramatičtější průběh finále nepřipustil Petr Gábriš, který byl prostě nejlepší. Když už to vypadalo, že by se mohla Alkaponka gólově dotáhnout, Zrzék prostě vysolil další SUPERSPEED kličku.

Celkovým vítězem se tedy stali Treasures of Asgard - Tomáš Felis a Petr Gábriš.

Na skvělé druhé místo dosáhli již aktivně nehrající legendy Dominik Bendl a Luboš Valent alias Alkaponka a dočkali se tak největšího úspěchu své kariéry.

V souboji o třetí místo uspěli reprezentanti Kyšic Tomáš Repaský a Dan Karl - Židi. Nepopulární brambora zbyla na We- Pleshk (Karel Truneček, Lukáš Paukner).

Turnaj ukázal, že již nehrající legendy pořád dokáží potrápit kohokoliv, ale zároveň bylo jasné, že o budoucnost LA LIGY se organizátoři bát nemusí, mladá krev totiž předváděla úžasné výkony.

Konečné pořadí:

1) Tomáš Felis, Petr Gábriš
2) Luboš Valent, Domink Bendl
3) Daniel Karl, Tomáš Repaský
4) Karel Truneček, Lukáš Paukner
5) Tína Hamouzová, Adam Mansfeld
6) Michal Chmátal, Jakub Chudán
7) Tomáš Ložek, Jakub Mlynařík
8 ) Adam Husák, Lukáš Hovorka

V Kyšicích se zároveň uskutečnil nultý (zkušební) ročník turnaje pro děti. Přihlásilo se 17 dvojic dětí ve věku od 6 do 15 let. Hrála se pouze jedna kategorie, a tak se mezi sebou utkali i téměř dospělí kluci s těmi nejmenšími, kteří museli mít pod sebou paletu, jinak by na hru ani neviděli.

Na turnaji panovala skvělá atmosféra plná emocí a touhy po vítězství.

Každý účastník turnaje si odnesl balíček sladkostí, drobných předmětů, nápoj od sponzora, pamětní medaili a diplom.
„Hlavní však je, že se děti náramně bavily a celou akci si užily. To je důvod, proč jsme se rozhodli v pořádání turnajů pro děti pokračovat, proto sledujte naše stránky, ať vám žádný z dalších turnajů neuteče,“ hlásí Filip Gibiš.

„Konečně mohu 14. ročník Vánočního turnaje považovat za ukončený. Většina stolů je zpět umístěná na svých místech, hala byla zdárně předána - naštěstí bez větších problémů a tak mám potřebu vše trochu zhodnotit,“ vyprávěl Gibiš, jemuž se velké úsilí vrátilo. „Připravovali jsme se od začátku listopadu. Oslovovali sponzory, jimž patří obrovský dík. Také jsme sháněli adekvátní prostory a vytvářeli si celkovou představu o turnaji,“ popisuje Gibiš, podle něhož vše vyvrcholilo v týdnu konání turnaje. „Připravit bylo obrovsky náročné. Jednoznačně se pro mě jednalo o nejnáročnější týden, který jsem v životě zažil, jak fyzicky tak i psychicky,“ neskrýval.

Během roku 2017 přitom pořádal několik větších turnajů a akcí, díky kterým zjistil, že vydupat i ničeho jakoukoliv podobnou akci není vůbec jednoduché. Až Vánočák mi ukázal, jak náročné to opravdu je. Už jsem někdy psal, že kdo si něco podobného nezkusí, nikdy nedokáže ocenit to, co pro nás Aleš Šturm s Davidem Márem a Michalem Márem (bývalí šéfové La Ligy) dělali. Já tu zkušenost už mám a proto jim za ta léta musím strašně moc poděkovat“.

Nejdůležitější však podle Gibiše je, že má spoustu kamarádů, přátel, ale i ostatních lidí, kteří se nezištně rozhodnou mu s čímkoliv pomoct. „Bez vás všech bych to rozhodně nedokázal a chci abyste věděli, že si vaší pomoci nesmírně vážím a upřímně děkuji,“ děkoval.

Jmenovitě pak přítelkyni Tereze Kuthanové, protože za poslední měsíc neslyšela nic jiného než: „sorry jako ale Vánočák. Přesto ji prý pořád miluje nejvíc na světě – jak jinak.

Dále děkuje Jakubu Cundrovi, který s Gibišem odmakal největší dřinu, kdy museli navozit všechny stopadesátikilové fotbálky do haly. Petr Švandrlík si poděkování zase zasloužil za svou šikovnost a ochotu pomoci za hubičku a ještě v rekordním čase. Daniel Karl pro změnu v noci před turnajem pomohl Gibišovi doladit všechny poháry.

A následovaly další děkovné tirády mnoha pomocníkům v čele s tetou Jaroslavou Stehlíkovou, dále Martinu Kalendovi, Raduš Šulcové a Petru Bengrovi, Danieli Keři Šenkeříkovi, Dominiku Zábranskému a Tomáši Repaskému, Pavlu Pajmovi, Michaeli Šulkovi a Petru Říhovi, Janu Utěšilovi, Dominiku Stříbrovi Stříbrnému, Karolíně Jiroutové.

„Snad jsem na nikoho nezapomněl, každopádně sobotou turnaj nekončil…odvozit se lidé nějak muselo. Takže obrovský dík patří Adamu Husákovi, který se mnou všechny stoly odtahal a odvozil zpět do hospod, zároveň zapůjčil dodávku, abychom vše urychlili. Asi nikdy pořádně nedocením všechno, co pro mě Adam za těch 25 let udělal, ale jsem si toho vědom, má můj absolutní dík a respekt,“ dodal ještě Gibiš s velkým poděkováním své skvělé mamince.

„No prostě: Pár přátel stačí mít, co uměj za to vzít! Nejdůležitější je, že se všichni dobře bavili, zahráli si kvalitní fotbálek a celou akci si užili. Co se týče turnaje pro děti, tak nevím kdo byl více nadšený, zda-li to byly děti nebo já jako organizátor. Vidět děti, jak si hraní fotbálku užívají a jak silné emoce v nich vyvolává, bylo ohromné. Zároveň bylo velmi fajn sledovat jak si i děti dokáží projevit vzájemnou úctu a respekt i po prohraném zápase. Hned po skončení turnaje jsem měl plnou hlavu nápadů, jak dále s dětmi pracovat, tak uvidíme, co se v budoucnu ukáže jako reálné,“ dodal s přáním hezkých Vánoc a šťastného Nového roku Filip Gibiš.