Kliknutím zvětšíte
Velké oslavy i rozhovorů se v aktuální covidové situaci Josef Knespl celkem pochopitelně bál, a tak s díky odmítl návštěvu slánského starosty Martina Jiránka i členů výboru SK Slaný. Ti ho už před nedávnem ale pozdravili ve videozdravici vysílané v rámci vyhlášení ankety Sportovec Slaného (prhlédněte si na odkazu
Josef Knespl pochází z Komárova na Hořovicku, ale jako mladý se přestěhoval do Lotouše u Slaného. Fotbalovou kariéru mu brzy ukončilo zranění kolene, ale jako vedoucí Domova mládeže ČKD Slaný vytvořil s mladými kluky výborné mužstvo, s nímž zahájil trenérskou kariéru.
V ní nejprve dostal muže ČKD z B třídy až do divize, kde mužstvo hrálo několik let. ČKD později Knespla propustilo, ale do Slaného se brzy vrátil, když ho oslovil nový klub - vojenská Dukla (VTJ). "Já trénoval ve Velvarech a najednou se v areálu objevili tři muži v dlouhých vojenských kabátech. A že by mě chtěli. Já povídám, že to asi nepůjde, že ve Slaném panuje mezi kluby až nevraživost a že bych dostal od kamarádů co proto. Jenže trénovat jsem toužil, Velvary pro mne byly málo a tak jsem kývl," vzpomínal loni Knespl.
S vojenský klubem ale získal řadu dalších úspěchů, bojoval dokonce s později ligovými Blšany o postup do národní ligy. Vedl spoustu zajímavých fotbalistů včetně pozdějšího kanonýra Sparty Marka Kincla, jeho tým se postavil v roce 1990 dokonce reprezentaci při jejím soustředění před MS 1990 v Itálii. Už předtím si zatrénoval proti legendárnímu Pepimu Bicanovi, když vedl Kladno. V klubu vydržel až do doby, kdy se už po Sametové revoluci nakonec spojil s ČKD.
Byl hodně zásadovým a náročným trenérem, máloco odpustil, ale řídil se citem a někdy oko uměl přivřít, protože o něm tvrdili, že je dobrým psychologem. Nezkazil ani žádnou legraci. Po zápasech bavil tribuny, když líbal trávník za to, že dal jeho týmu vítězství, také metal sudy, až si u toho zlomil klíční kost. Uměl dokonale mluvit, ještě do devadesáti let moderoval různé sportovní akce. Možná by to zvládl ještě teď.
A jaký je jeho recept na dlouhověkost? "Život beru tak, jak běží. Z ničeho nedělám velké závěry, beru ho jako neměnnou realitu. Myslím optimisticky, koukám se na náš v uvozovkách pěkný fotbal a líbí se mi pěkné holky. Pomohlo mi i trénování. Mezi mladými jsem se cítil dobře duševně i tělesně. Vždyť ještě v sedmdesáti letech jsem vedl divizní trénink a aktivně. Jen se divím, že jsem u fotbalu vydržel ty nervy," řekl před rokem Josef Knespl.
Tomu popřáli i členové a fanoušci SK Slaný na svých stránkách: Blahopřejeme k úctyhodnému jubileu sto roků a přejeme hlavně zdraví a životní elán!
Blahopřání SK Slaný Josefu Knesplovi ke stým narozeninám
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
