Vojta a jeho rodina měli odlišné starosti od většiny jiných lidí. Už v osmi měsících kluka zasáhla tvrdá nemoc: neuroblaston 4. stupně, tedy nádor v nadledvině a metastáze do kostí kolem očí, do jater a celé kostní dřeně. Ještě o světě ani nevěděl a už musel takhle tvrdě bojovat. S ním rodiče, doktoři… A Vojta to dal!

„Asi už vždycky tam někde vzadu zůstane obava, nebo strach či jak to říci, ale zároveň jsme šťastní, že to syn zvládl. Zůstaly mu následky, nádor totiž utlačoval cévu u oka a to potom svou funkci vypnulo. Takže vidí jen na jedno oko a ještě částečně. Hlavně směrem dolů nevidí nic a má problém s rozlišením barev,“ vysvětluje Veronika Pešková, které lékaři sdělili, že medicína jde pořád dopředu a třeba se někdy povede, aby Vojtovo jinak zdravé oko zase začalo fungovat naplno.

Fotbalista Radek Šiler podepsal víceletou smlouvu se Spartou Praha
Šilerův snový návrat. Talent z Neratovic už pálí za Spartu, uvedl se v Anglii

Ke sportu měl Vojta vždycky blízko. Dali ho na plavání, to se pro něj zdálo ideální, jenže jeho dušička toužila po největší kolektivní zábavě planety – po fotbalu. Ten navíc dělají ve Vinařicích, což je kousek od rodných Třebichovic, s malými dětmi úžasně!

„Chodil za mnou a prosil, abych ho na fotbal dala. Snad dva roky. Já nechtěla. Bála jsem se, že se mu může něco stát, že nebude sportovně ostatním dětem stačit. Toho zklamání jsem ho chtěla ušetřit. Pak jsem ale povolila a loni v září ho přihlásila. Trenéra Eva Klárová ho přijala bez váhání, moc jí za to děkuji,“ říká maminka.

Právě Eva Klárová i její manžel Robert pomohli Vojtíkovi, že po půl roce už mohl jít do ostrého turnaje. Všechno si navíc tvrdě vydřel. „Má sice oproti ostatním hendikep, ale třeba manželovi jsem o tom vůbec neřekla a on ho do nominace na turnaj do Černošic zařadil bez mrknutí oka už proto, že Vojta je v tréninku mezi nejpoctivějšími a nic nic neošidí. Předem jsem se domluvila s Michalem Vitnerem, jenž tyhle turnaje pořádá a on byl pro, aby Vojta přijel,“ vypráví Eva Klárová.

Její manžel Robert - trenér chtěl Vojtu ze začátku hlavně zkoušet, ale když viděl, že herně všem v pohodě stíhá, už mu dával minuty jako ostatním.

Turnaj rozhodčích v Unhošti. Nadějní sudí David Zoufalý (vpravo) a Ondřej Ježek
David Zoufalý podle příjmení nepíská. Učitel se může těšit už na ligu

Krásná tečka přišla na závěr turnaje, když vyhlašovali nejlepšího hráče turnaje a Michal Vitner pronesl: Vojta Pešek! Tleskala mu celá hala pojmenová po nejslavnější české sportovkyni všech dob a velkému člověku, Věře Čáslavské. Možná má s Vojtou i tohle symboliku…

„Dostal dres, medaili, takže když přijel domů, ze své poličky okamžitě smetl lego a místo toho si vystavil hrdě svoje trofeje. V dresu už teď poctivě trénuje,“ hlásí Veronika Pešková, která doma v Třebichovicích pomáhala s dobročinnou akcí, ale z Vojtova slavného okamžiku viděla videjko. „V tu chvíli šly slzy ven,“ přiznává.

Slzy na krajíčku měli i jiní včetně trenéra Roberta Klára. Ukázka, že obyčejní lidé umí dělat věci někdy tak průzračně obyčejně, ale přitom krásně, že zahřejí u srdce a uvolní emoce.

Sokol Hostouň - SK Slavia Praha - fotbal B 1:0 (0:0) / ČFL / 1. 5. 2022. Javier Neruda
Bývalý reprezentant se zapletl do sázek. U mě skončil, řekl šéf Hostouně

A odměna? Stačí přece dětský úsměv, ten je pro mámu Veroniku jako pro miliony jiných mamin tím nejdůležitějším. Trenéry zase potěšil obrázek, jaký jim Vojta namaloval: nad jejich postavičky připsal "Eva a Bobeš, nejlepší trenéři".

Malý hrdina Vojta to trefil dokonale, proti Evám, Bobšům a dalším stovkám dobrovolníků je i Mourinho malou tečkou na mapě. Nebo ne?