„Ticháček", jak se jemu i synovi Tomášovi (také výbornému fotbalistovi) vždycky přezdívalo, byl výborný fotbalista. Vysoký, důrazný, nebylo radno si s ním zahrávat.

Odchovanec pražské Slavie přestoupil po vojně v Dukle Tábor do VCHZ Pardubice (1977), pak do Bohemians Praha (1979), kde si poprvé zahrál I. ligu a třeba i s legendárním Antonínem Panenkou.

Následoval přechod do Sklo Unionu Teplice (1980), kde prožil asi nejlepší fotbalové časy a dodnes tady na něho vzpomínají. Dokonce ho nedávno pozvali na velké oslavy 60. výročí založení klubu.

V I. lize celkem odehrál 51 zápasů, ve kterých vstřelil 2 góly. A zahrál si také Evropský pohár PVP.

Dres Poldi Kladno oblékl v lednu 1985 a během čtyř let v partě s borci jako Müller, Isteník, Zetek či Vdovjak bojoval o návrat klubu do druhé ligy. V roce 1987 byl dokonce nejlepším střelcem týmu.

Aktivní sportovní činnost ukončil v roce 1989, když v kladenských barvách sehrál 233 utkání a vstřelil 54 branek.

U fotbalu zůstal i nadále, stal se trenérem mládeže, úspěchy měl i u seniorských družstev kladenských klubů a ve funkci manažera.

K fotbalu přivedl také talentovaného syna Tomáše, který se dostal do Slavie, ale zranění a nemoci jeho kariéru přibrzdily.

Miloslavu Tichému celá redakce Kladenského deníku k jubileu přeje hlavně hodně zdraví a životní pohody.