Máte už svůj věk, jak moc se ještě vaše fotbalová duše a srdce těší na opravdové boje o mistrovské body?
Mám to tam pořád. Příprava je už dlouhá, člověk se těší. Letos jsme toho hodně naběhali, trenér (Veselý) nás celkem honil. Vím, že je to potřeba, ale zároveň ve svém věku už to nemiluji (úsměv).

Tak jako v létě jste měli slušné výsledky přípravných zápasů, promítne se to do jara?
Trénovali jsme opravdu dost, v lednu dokonce jenom to. Zápasy jsme nechali až pak na únor a zdá se, že by to mohlo fungovat. Navíc jsme slušně posílili. Ale pořád je to jenom fotbal, stát se může cokoliv, nicméně připraveni jsme.

Po podzimu máte na kontě sedm branek a ztrátu pouhých dvou na čelo. Věříte si na útok na krále střelců?
Střílení gólů mě ohromně baví celou kariéru. Jsem soutěživý, chci je dávat pořád, žene mě to dopředu. Dávám je pro sebe, pro tým, ale taky pro taťku, který poctivě chodí na všechny zápasy a moje góly mu dělají radost. Vím ale, že bez kluků-spoluhráčů bych žádné branky rozhodně nedal, takže moje úspěchy jsou závislé i na nich. V podstatě je to odpověď na vaši otázku: prostě góly dávat chci a útočit na čelo chci (úsměv).

Po odchodu ze Sparty jste vystřídal dost klubů, proč jste zakotvil nakonec právě ve Slaném, kde jste pomohl vykopat postup do divize?
Jsem tu s brankářem Sedlákem už nejdéle ze všech (pět let) a jsem spokojen. I když se mění hráči, vždycky se tady vytvoří dobrá parta, je tu fajn vedení. A domů do Suchdola to mám autem chvilku. Rodinu už musím upřednostňovat. Mám dva malé kluky, oba už hrají za Duklu a já stíhám tréninky s nimi i svoje ve Slaném. Uvidíme, zda u fotbalu vydrží tak dlouho jako já a jestli je bude bavit. Zatím to tak je.

Kdysi jste měl smlouvu ve Spartě, zahrál jste si třeba pohár proti Ajaxu Amsterodam. Takže se ptám, co říká takový kanonýr u televize, když jeho Sparta pálí takové šance, jako třeba Birmančevič ve čtvrtek proti Liverpoolu?
Spartě přeju, takže jsme zasedli s tátou a strejdou k televizi a koukali. Je to škoda, zápas mohl klidně dopadnout lépe. Šancí bylo hodně, ale já se třeba Birmančeviče zastanu. V televizi taková šance vypadá jasně, ale já moc dobře vím, že čím jasnější šance je, tím je to pro střelce složitější. V hlavě vám bleskne, že už je to jasný gól, ale pak vám může míč poskočit, nebo vám do toho někdo vloží nohu, kolikrát to v televizi ani nevidíte. U mě Sparta zaslouží kredit, že si proti nejlepšímu týmu anglické ligy vytvořila čtyři nebo pět velkých šancí.

Ze zápasu Sparta Liverpool zpět do reality, v sobotu doma přivítáte Český Brod. Proti němu jste nikdy favority nebyli, teď je to jiné. Potvrdíte tuhle roli?
Byl byl opatrný s tím favoritem. Tabulkově možná, také hrajeme doma, ale je začátek jara a terény mohou zápasy ovlivnit. Přicházíte z umělky, kde vám míč neskočí, na trávu, kde se to stát může, zvlášť teď v prvních kolech. Někomu může takový odskok pomoci ke gólu, ten ho nakopne a pak mu hra šlape. Ale nechci, aby to znělo jako alibi. Už jsem říkal, že tým posílil a poctivě se připravil, takže věřím, že to zvládneme. A že budeme předvádět fotbal jako na podzim.