Po zápase v Králově Dvoře, snad jediném opravdu dost nepovedeném pod vedením vaší dvojice, přišlo odvolání, ale o vašem konci u týmu se už nějaký čas hovořilo.

Je pravda, že jsem svou funkci nabídl k dispozici už po třetím prohraném utkání v řadě. U týmu jsem na rozdíl od Martina od začátku sezony a cítil jsem zodpovědnost za to, že se nám výsledkově nedaří.

Vedení vaši demisi nepřijalo?

Původně ne s tím, že pokud neporazíme Roudnici, v pondělí se uskuteční další schůzka. To se stalo, ale vedení nás neodvolalo a řeklo, že už ve středu hrajeme v Králováku a za den náhradu nesežene. Teď sice také zbývají dva dny do Letohradu, ale ve čtvrtek ráno nám Eda Novák zavolal, že končíme oba.

Měl jste snad končit pouze vy?

Na pondělní schůzce padly tři varianty. Buď skončím jen já, Martin zůstane a přivede si nového asistenta, nebo vedení přivede trenéra a Martin se stane asistentem. Nebo odejdeme oba, což se stalo.

Co bylo vůbec špatně, proč už Kladno nevyhrává?

Mužstvo špatné není, to absolutně ne. Jeho psychika je ale špatná, potřebuje jít do vedení, aby hrálo. V opačném případě se stane to, co třeba ve středu. Nedali jsme dvě šance, pak inkasovali, když byl soupeř oslabený po hloupé chybě zkušených hráčů. Mužstvo se pak položilo a vlastně jediný hráč snese za bojovnost měřítka – mladík Růžička. Pochválím ještě Skořepu, jenž tam vlétl na dvacet minut, a přestože je zraněný, tak to oddřel.

Udrží se podle vás Kladno?

Pořád to je možné, tým je skutečně kvalitní a potřebuje zvednout psychicky. A nesmí být hloupější než soupeři. Těžké to může být s rozhodčími, na které se já ale vymlouvat nikdy nechtěl a nedělal jsem to. Nicméně v ČFL je i v tomhle situace složitější.

Co budete Mirku dělat dál?

Tak to vím naprosto jasně. Budu co nejvíc doma a užívat si třítýdenního syna Daniela, na což byl dosud čas méně než bych chtěl. Už teď ale vím, že z něj nechci fotbalistu ani hokejistu – nikoho, kdo je závislý na rozhodčích. Hlavně ať je to chytrý kluk (úsměv).

Martin Čurda trénoval v SK Kladno deset let dorosty a později i žáky. Jeho rukama prošla značná část nejnadějnějších kladenských mladíků jakými jsou Čížek, Hofman, Fujdiar, Skořepa či Švambera. Sám si představoval, že u týmu vydrží déle než bylo konečných deset utkání. „Chtěl jsem tady být deset let. Jsem přece Kladeňák. Ale i já jsem viděl, že takhle to dál nejde, muži jsou něco jiného než dorost a žáci. Každá kategorie má svoje. Mužstvo sice má nějakou kvalitu, ale mě jako trenérovi se nepovedlo ji z něj dostat. Porážky se vršily a já nejsem ten, kdo by se na postu trenéra chtěl držet za každou cenu. Odpovědnost byla moje.

Tedy jste stejně jako kolega Chadima nabídl vedení změnu sám?

Ano, po prohře s Roudnicí. Ale ve hře ještě zůstávalo, že vyhrajeme v Králováku a já si přivedu nového asistenta. Nebo se stanu asistentem nového trenéra sám. Nakonec mě odvolali také.

Cítíte hořkost?

Necítím. Je jasné, že mě to štve, výsledky jsme neměli. Tohle mužstvo je dobré, jen potřebuje impuls. To už ani nebyli oni, vždyť třeba Hajník s Rendlou, tedy vlastně ti z nejzkušenějších, už působili křečovitě a jakoby se báli na hřišti pořádně rozběhnout a dýchat.

V zimě jste posílili na několika postech, hlavně přišli brankář Víšek a do pole Sus či Tenkl. Plus nějací odchovanci Kladna, jejichž zkouška se ale nepovedla.

To mě mrzí, chtěli jsme posílit víc. A chtěli jsme kluky, kteří vyrostli v Kladně, ale pak z nějakých důvodů zmizeli. Jsem přesvědčen, že Chalupa z Ovčár a Veselý se Šilhanem z Kunic by nám moc pomohli. Chtěl jsem i Zachariáše, ale teď je vidět, že ten po zranění ještě není stoprocentní.

Zanevřete na Kladno a půjdete o dům dál?

Nezanevřu určitě. Nějakou nabídku mám, ale zase – nechci dokazovat, že to tady dělají špatně a já jsem dobrej. Nechám si to sednout a uvidíme. U fotbalu určitě neskončím, mám ho strašně rád.