Sokol Olovnice přitom hraje až třetí třídu Kladenska, ale panuje tady neskutečný fotbalový boom. Klub v sezoně neztratil ani jeden jediný bod a v neděli může úchvatnou jízdu zakončit, když hostí druhou Stehelčeves. „U nás si všechno opravdu sedlo. Ještě nedávno říkali někteří, že po pádu do čtvrté třídy je to konec fotbalu. Já si myslel svoje a potvrdilo se. Mladí získali víc zkušeností, a doplnili nás skvělí hráči, kteří v Olovnici bydlí, Marek Mucha a Petr Putz. Ale u nás to není o jednotlivcích, spíš o celém týmu, takže jednotlivce nechci vyzdvihovat,“ říká František Novák na adresu Želvy, jak si klub nechává říkat.

Ten do kádru patřil ještě nedávno také, dokud mu soupeř nezlikvidoval koleno - vazy i meniskus.

Bývalý borec Kaučuku Kralupy nebo Dukly Slaný hrál většinu kariéry vyšší soutěže, než se vrátil domů. A protože měl rád kvalitní trávníky, tam někde se před šesti sedmi roky začal rodit příběh nádherného pažitu Želva arény v Olovnici. „Mně se vždycky líbily pěkné trávníčky a ne ty jak se říkávalo vesnické drňáky. A tak jsem si řekl, že doma si taky můžeme udělat pěkný plácek,“ vypráví Novák a přidává i recept.

„Musíte sehnat šikovné lidi, kteří budou ochotní vám pomoci. Já nejdřív musel vyřešit závlahu a upravit ji, pak mi jiný odborník pomohl s hnojivy. Zásadní byl pak nákup vřetenové sekačky a obden sekat, bez toho se neobejdete. Při tom mě nikdo nestřídá, ani bych za volant nikoho nepustil!“ směje se František Novák s tím, že na sedačce sekačky si při pohledu na uklidňující zelenou barvu pokaždé pěkně vyčistí hlavu.

Má i jednu zajímavou motivaci navíc. Jeho kamarád, který si našel manželku v Olovnici, žije v dalekém Uherském Hradišti a hádejte – stará se tam o ligový trávník! „Jednou se mi prochází chlap po hřišti, tak na něj startuju. On na to, že to mám suché a já, že kecá. Dali jsme se do řeči a zjistil jsem, že je odborník. Jmenuje se Jura a hodně mi pomohl, přivezl i trávu. Je mou motivací, abychom měli trávník minimálně stejně dobrý jako 1. FC Slovácko,“ směje se Novák.

Hlasování se strhlo v divočinu

Hlasování v anketě Deníku se v Olovnici strhlo v pořádnou divočinu. Fotbalový boom tady byl krásně vidět, hlasoval snad každý ze 150 diváků, kteří pravidelně na třetí třídu do Olovnice chodí. Co by za to jiní dali, protože ženy a děti neplatí, takže je nepočítají.

V hlasování to bylo jako v cyklistickém závodě, bojovalo se o prémie. „Kluci soutěžili, kdo bude mít tisící hlas, pak se přeli o patnáctistovku. Začal to být pořádný blázinec, až z toho bylo fantastické číslo 3399. Ale zase to jen ukazuje pohodu v celém klubu, jen si ji musíme pořádně užít. Protože nic netrvá věčně,“ dobře ví František Novák.

Je libo výborná vesnická zábava a kapelu nemáte? V Olovnici je to jasná volba, jde se na fotbal! Je tady hegemonem – společenskou událostí, při které si chlapi začutají, děti vedle trávníku se vyblbnou (padesátka už jich v klubu trénuje pod vedením šikovného Josefa Vavrince), fanoušci zafandí nebo zahartusí a ženské semelou události celého týdne a zejména to, co bylo v neděli k obědu.

K tomu si mohou dopřát zároveň leccos dobrého, protože jak se daří klubu, tak šla nahoru i hospůdka Jirky Molnára. Natočí vám výbornou Plzeň a k jídlu pořád vymýšlí něco dobrého a zajímavého. Třeba nedávný Americký týden měl prý velký úspěch.

Pokud bude přát počasí, bude mít v neděli pořádnou výtoč, návštěva na poslední duel sezony bude zase velká. A týden na to přijde i hlavní rozlučka, na kterou by v jinak v neděli asi nikdo neměl pomyšlení. Pak bude ztrestána i hlavní cena Deníku pro vítěze ankety – exkluzivní dodávka piva pro tým i jeho fanoušky.

Tak jenom pozor na trávník… „Já si ho ohlídám,“ slibuje František Novák.