V prvním utkání na Kladně nasměroval Žižkov k výhře 3:1 otevírací brankou zápasu Tomáš, v jarní odvetě to samé dokázal Jan.

„Je to vynikající. Nic než vyrovnání rodinného stavu na jedna jedna to neznamená. Slavit to nebudu, avšak malá satisfakce to je,“ uvedl kladenský kapitán, jenž nebyl se svým výkonem příliš spokojený, jeho trefa levou nohou ale byla parádní.

„Byl tam odražený balon. Zakřičel jsem na Kubu Puchmertla, aby to pustil. Trefil jsem to přesně k tyči, naštěstí na to nikdo nesáhl.“ Gól to byl pěkný, avšak na branku z poloviny hřiště, již dosáhl v Gambrinus lize v Olomouci neměl. „

To je pravda, ta byla jedinečná. Myslím, že dnes už si na něj pamatuje málokdo,“ mínil Prochy.

Podle lídra týmu si Kladno tři body na Žižkově za odvedenou dřinu zasloužilo, byť mělo i potřebnou dávku štěstí. „Vykopávali jsme míče z prázdné brány, párkrát si zachytal Michal Rendla a podržel nás brankář Kuba Jakubov. Štěstí se za naši bojovnost obrátilo k nám.“

Trenér Peřina byl hodně spokojený s výkonem defenzivy, která až na pár výjimek kralovala ve vzduchu. „Michal Rendla, Martin Macháček a Martin Samek to tam krásně uskákali. Možná kdybychom v první půli sbírali víc odražených balonů, bylo by to lepší,“ mínil levý bek Kladna.

Ve vzduchu zlobil Kladno i Janův vytáhlý brácha Tomáš, který nastoupil až za stavu 0:2. „Před dvěma týdny si v utkání poranil sval, proto šel až na poslední čtvrthodinu na nakopávané dlouhé balony. Naštěstí mu nic nevyšlo,“ pochvaloval si starší z bratrů.

V neděli čeká Kladno Karviná (nově s hraje od 16 hodin). „Doufám, že se na nás přijdou podívat lidi,“ přál si Procházka, jehož tým na jaře už třikrát udržel čisté konto.

„O něčem to svědčí, není ale čas usínat na vavřínech, do konce je ještě hodně daleko. Doufám, že v nastoupené práci budeme pokračovat. Hlavně k tomu musíme přistupovat s pokorou.“