V tomto směru jednoznačně převládala spokojenost, protože se dá říct, že všechny oddíly, překračují svoji povinnost, jíž je zajištění pitného režimu arbitra utkání.

Překvapivě nejlépe vzešel z anonymní ankety soudců klub z kladenské průmyslové periferie – Slovan Dubí, jenž má áčko v okresním přeboru a rezervu v nejnižší soutěži.

„Hned od příjezdu se o rozhodčího postarají v podobě obloženého talíře, nebo nejpodávanějšího pohoštění, klobásy,“ uvedl jeden ze soudců.

Předseda dubského klubu Petr Tutka řekl, že vstřícnost vůči rozhodčím nevnímají jako úplatek. „Jen chceme, aby se u nás cítili dobře,“ uvedl s tím, že to je také jistý druh kompenzace za prostředí, které kazí přítomnost nevlídné ubytovny, jež stojí v areálu jinak příjemného stadionku.

Pokud na mistrovské utkání prvního týmu přijedou tři rozhodčí, postarají se pochopitelně o všechny. A na kolik to klub vyjde po ekonomické stránce?

Každé utkání je z celkového pohledu prodělečné. Na dobrovolném vstupném vyberou v Dubí podle počasí od šesti set korun do tisícovky, přičemž rozhodčí si za odřízené utkání odvezou dohromady 1100 korun plus cestovné. Pohoštění je tedy součástí prodělku.

„Nejde ale o závratnou částku, protože některé ingredience dáváme z vlastních zdrojů,“ upřesnil Tutka.

Pochvala míří za skvělou klobásu také do Kolče, jež skončila těsně za Dubím. A rovněž do Kročehlav. Vysoko hodnocený byl rovněž Sokol Hostouň. Od ekonomicky silného klubu se ale nic jiného ani nedá čekat.

Jsou však rozhodčí, kteří si od pořadatelů vezmou pouze něco k pití, jen to, na co mají nárok. „Proto nedokáži určit, kde chutná nejlépe,“ zaznělo v jedné odpovědi.

Jiný arbitr si posteskl, aniž by byl konkrétní, že po prohraném utkání jim pořádající klub kolikrát nenabídne nic, pomine-li kávu, čaj nebo vodu. „Ale těžko soudit z pár utkání, co jsem na okrese v loňské či letošní sezoně odřídil.“

Na opačném konci hodnocení zazněl pouze jeden konkrétní klub. Jediný záporný hlas obdržel třetitřídní Sokol Uhy.

„Mohli by se tam trochu polepšit,“ prohlásil jeden z mladších soudců. Funkcionář zmiňovaného klubu Petr Hájek mladší míní, že šlo nejspíš o náhodu.

„Vždy někdo z nás přijde s nabídkou, z které si rozhodčí může vybrat,“ uvedl s tím, že mohlo dojít k špatné komunikaci. Navíc všechny kabiny jsou od hřiště vzdálené cirka tři sta metrů, takže týmy, včetně rozhodčího, raději zůstávají během poločasové přestávky na hřišti. Není to však pravidlem.

„Po cestě do šatny se ale může stát, že občerstvení pro rozhodčího vychladne,“ usmál se Hájek.