Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Vzhledem k minimální praxi se dá říct, že rovnýma nohama. Stalo se tak potom, co svůj odchod ohlásil Michal David. „Byla to pro mě velká škola. Hodně jsem ho přemlouval, aby zůstal,“ přiznal 40letý kormidelník, jenž se svým týmem vytěžil v úvodních dvou kolech I. A třídy čtyři body.

Nelekl jste se takové nabídky? Sám jste uznal, že máte minimální trenérské zkušenosti, byť se ve fotbalu pohybujete od malička.
Vedení klubu možná šlo do velkého rizika, ale nabídku jsem dostal. Velké výzvy se mají vyslyšet. Přistupuji k tomu však s pokorou a úctou.

Jaký máte jako trenér vztah k rozhodčím, svým bývalým kolegům?
Řádově tak sedm let se mezi nimi na krajské úrovni už nepohybuji. Pár jich ale ještě znám od vidění. Mužstvo se snažím vést k nějaké úctě k rozhodčímu, aby jeho chybu nebralo jako úmysl. Aby se dokázalo vyvarovat emotivních situací. Fotbal je mozaika složená z různých kamínků a rozhodčí jsou jedním z nich.

Proč jste vůbec opustil rozhodcovské řemeslo? Jak jsem zmínil, patřil jste mezi uznávané arbitry.
Opakované jsem si zpřetrhal křížové vazy v kolenu. To byl důvod.

Začátek soutěže jste zvládli dobře. Mít na start dva natěšené nováčky není dvakrát příjemné.
Máme tolik bodů, kolik jsme si předsevzali. V Kladenském deníku jsem četl, že jsme pasováni mezi favority soutěže. Já to tak nevidím. Do dalších zápasů jdeme s pokorou. Za čtrnáct dní nás čeká další nováček Hostouň. Musíme se dobře připravit na euforii, která také u ní vládne.