Otázka: Hraje okresní soutěže někdo, komu byste dali cenu fair-play a za co? Klub, hráč, divák? byla pro rozhodčí nejtěžší, protože jen málokterý si na nějaký počin vzpomněl. Koneckonců k nim nedochází v každém utkání.

Jeden ze soudců míní, že se nemusí jednat o mimořádnou záležitost. „Cenu fair play by si zasloužil každý hráč, který se na hřišti dobrovolně přizná k teči míče, i když jeho spoluhráči mohutně gestikulují a slovně se dožadují, že mají hrát oni,“ uvedl.

Jeho kolega, který patří mezi nejzkušenější soudce, vypíchl konkrétního hráče, jehož ocenil za rytířský přístup po celou dobu své kariéry.

Oním borcem je v současnosti hráč třetitřídní Knovíze Jaroslav Říčka. „Je to pravda. Kolikrát jsme mu nadávali, proč raději nemlčí. Jednou jsme kvůli jeho přiznané teči dostali po rohu gól,“ usmíval se jeden z fanoušků Jaroslavova rodného klubu z Klobuk.

V prosinci oslavil padesátku a dobře ví, že už jiný nebude. S tím musí počítat spoluhráči, diváci i rozhodčí. „Byl jsem vždycky ten poctivý.

Dělám jen to, co cítím,“ řekl Říčka s tím, že čestnost očekává také od svého okolí. Zejména od rozhodčích, s nimiž se umí pohádat. A někdy dost důrazně. Proto většinou bývá kapitánem.

„K tomu opravdu nemám daleko. Beru to podle sebe. Netvrdím, že rozhodčí chybují záměrně, ale někdy to tak vypadá. Ale nikdy jsem na ně nebyl sprostý. Říkám jen, co si myslím,“ řekl a přiznal, že ve svém věku těžko skousává, když utkání špatně řídí rozhodčí, s nímž hrál fotbal.

Smysl pro poctivost projevil i po jediném vyloučení ve své předlouhé kariéře. Byť nikdy nebyl záludný, v utkání o postup mezi Klobuky a Uhy nakopl protihráče do zadku. Byla to okamžitá reakce na podobný soupeřův přečin.

Na dotaz člena disciplinárky, co provedl, řekl pravdu. „Řekl jsem, že na svůj čin nejsem hrdý. Utkání ale bylo hodně vyhrocené,“ podotkl a dodal, že i bez něj vyhráli 2:1.

V zápise o utkání bylo naštěstí pro Jardu uvedeno, že byl vyloučený po druhé žluté, tudíž stál pouze jedno utkání. Pro komisi byl právě zápis rozhodující.

Jiný rozhodčí má zajímavou zkušenost se smečenským Michalem Spišiakem. V utkání s Buštěhradem bezohledně kopl soupeře do nohy.

„Protihráč kvůli tomu utkání nedohrál, on však ihned přispěchal s omluvou a pomohl mu opustit hrací plochu,“ uvedl arbitr utkání, jenž později zmíněného borce vyloučil za kritiku.

„Do té doby však odváděl nejlepší a nejbojovnější výkon z celého smečenského týmu. Po udělení červené odešel v klidu a bez emocí do kabiny a po utkání se mi přišel omluvit.“

Další ze soudců by dal cenu fair play dvěma přeborovým týmům Pozdně a Dubí. „Jsou to takoví pohodoví kluci,“ uvedl.