V sezoně 1937-38 se fotbalový tým SK Kladno dostal znovu do skvělé formy. Po podzimní polovině sezony byl senzačně druhý za vedoucí Spartou, když na svém hřišti dokázal přehrát 1:0 i pražskou Slavii. Za tu přitom vůbec poprvé v československé nejvyšší soutěži nastoupil vídeňský rodák českého původu a patrně náš nejlepší fotbalista všech dob Josef Bican.

V důsledku úspěchů byli kladenští fotbalisté pozváni ke dvěma přátelským zápasům na britské ostrovy. Anglická kopaná měla v předválečném období trochu zvláštní postavení. Sami Angličané se jako zakladatelé fotbalu považovali za nejlepší fotbalisty na světě (což nebylo nereálné), ale nezúčastňovali se předválečných světových šampionátů, nad které byli jaksi povzneseni.

Omezovali se pouze na přátelská utkání, ať už na reprezentační, nebo klubové úrovni. Za soupeře si však nevybírali hned tak někoho. Proto pozvání ke dvěma přátelákům na britské ostrovy bylo pro SK Kladno opravdovou ctí.

První zápas proti jednomu z tehdy nejlepších anglických mužstev West Hamu United nezačal pro Kladeňáky dobře, po krátké době prohrávali 0:3. Pak se ale vymanili z obležení a byl to František Kloz, který dvěma góly upravil stav na konečných a pro Kladno přijatelných 2:3.

Druhý zápas sehráli kladenští ve Skotsku proti dodnes kvalitnímu FC Aberdeen. Před úctyhodnou návštěvou 25000 diváků byl za nepříznivého stavu 0:1 Kloz zraněn a zápas dohrával s velkým sebezapřením. Přesto bojoval ze všech sil a byl neustálým nebezpečím pro branku Skotů, kterou ostřeloval ze všech pozic.

Vyrovnávací gól na 1:1 si však dali Skotové sami. Tento stav trval ještě deset minut před koncem. V závěru však hráči Aberdeenu vstřelili ještě dvě branky a zvítězili 3:1.

Kladenský tým udělal i přes dvě porážky s prvotřídními britskými celky českému fotbalu skvělou reklamu. V hlavní roli byl opět kanonýr František Kloz, který jako jediný dokázal pokořit britské brankáře.

Luboš Hora