„Byla jsem v nemocnici a doktor mi povídá, jestli jsem viděla sítě na SK za brankou. Říkám, že ano, chodím kolem na plavání. A řekla jsem si, že když jsou na tom v SK teď tak špatně, pomohu jim. Zaplatí mi jen materiál a já upletu sítě sama," vysvětluje dáma, která měla kdysi veliké patálie se zdravím a dostala v pětačtyřiceti invalidní důchod.

Jenže ekonomce z Poldovky se doma sedět nechtělo, to nebyla žádná zábava. „Začala jsem dojíždět do družstva Ozdoba Praha, kde lidé s nějakou vadou pracovali na různých věcech. Já se naučila plést sítě a už mi to vydrželo. Dokonce i poté, co družstvo skončilo, na Kladensku mě oslovila určitě velká většina sportovních klubů," říká.

Proč ale SK hodlá pomoci zadarmo, když jiní tvrdí, že pro něj dělat nic nebudou, že si vedení může za svoje problémy a dluhy samo?
„Na tom určitě něco pravdy bude, ale já nemám ráda, když se kope do nemocného. Zvlášť když ten, kdo má nějakou moc pomoci," naráží na vedení města.

A dodává, že klub existuje víc než sto roků a už proto by se k němu jakási úcta měla projevovat. „Zničit takové dílo by uměl i blbec. Jen se podívejte, kolik vychovávají dětí. Pro ně ty sítě upletu hlavně," hlásí vitální dáma, která sice bydlí v Domově pro seniory ve Švermově (kde řediteluje někdejší fotbalista Tomáš Abrham), ale jako bývalá Sokolka a celoživotní sportovkyně dvakrát týdně plave a snaží se i o další pohyb.

„Prošla jsem si třemi infarkty, operací srdce. Ale mozek si chci udržet na úrovni co nejdéle. Proto sportuji, pletu sítě, ale i surfuji na počítači, nebo se chodím zklidnit k báječnému panu faráři do rozdělovského kostela," vypráví žena, která svým umem trošku ovlivnila asi většinu sportovců na Kladensku.

A je jedno, že se dneska vyrábějí sítě i strojově. Jenže znáte to, kvalita za ručním dílem nutně zaostává.