Od samého počátku bylo k velkému překvapení mnohých znát, že odpověď „B“ bude nejspíš správná. Hosté se od úvodního hvizdu tentokrát naprosto přesně řídili hlasitými pokyny temperamentního trenéra Škváry jr., který se jistě poučil i z nepovedeného zápasu s Novem Kladno před týdnem.
Proto vtrhli do utkání jako uragán a zaskočili tím jakoby ospalé domácí hráče. Už ve 2. min. musel Rigo s velkou námahou vyboxovat prudkou ránu M. Maříka z trestného kopu. Ve 4. min. mu „zavařil“ po centru Zlaty stoper Tarant, který netrefil odkop a opačnou falší si dal téměř vlastní gól. Dlouhé minuty se domácím vůbec nedařilo vymanit z tlaku Doksů, trošku to chvílemi začínalo připomínat zoufalé představení české reprezentace v pátečním kvalifikačním duelu se Španělskem…

V 9. se na poslední chvíli musel Rigo vrhnout pod nohy Studeného, aby zabránil hrozícímu nebezpečí. Ve 12. min. se šikovně uvolnil Zlata, ale střela mu vůbec nevyšla. Podobně se vedlo v 15. min. Junkovi, který nakonec jen vyzkoušel pevnost omítky na kabinách těsně pod střechou. V 19. min. se několikrát zvýšil tep domácím příznivcům, když hosté postupně třikrát zblízka pálili prudce na branku, ale spojenými silami brankáře Riga i všech ostatních obranářů se povedlo zabránit průniku míče do sítě.

Poté zakončil první nadějnější útok domácích spíš zoufalý pokus Ivanova o střelu. Vzápětí už vylekal Dolejš svojí dalekonosnou bombou Kieryka mnohem víc, ale tomu se přece jen povedlo odvrátit na roh.

Hra se ale přece jen začínala alespoň opticky vyrovnávat, i když se domácím pořád nedařila souvislejší kombinace a u většiny balónů byli později než zdravě vybuzení hosté.

Ve 30. min. se v trestňáku nedomluvili nejlépe Pivoňka s Rigem a jejich zaváhání bystře využil Vl. Mařík – 0:1. Doksy byly nadále o mnoho živější a zásah letní posily zvýšil jejich aktivitu. Ve 32. min. pálil těsně mimo tyče Bláha. Na druhé straně zkusil z dálky střelu i Pavel Valko, ale zamířil jen vysoko nad. Konec poločasu se pak z obou stran dohrával spíš v kombinacích mezi vápny, ale bez pokusů o zakončení.

Po poradách v kabině se pokusili domácí vstoupit do 2. poloviny hry mnohem aktivněji a chvilku se zdálo, že se to i podaří. Hned z prvního útoku vypálil Pavel Valko ránu jen pár decimetrů nad břevno. Ale rychlí hosté našli další okénko v domácí obraně, podnikli rychlý útok a na jeho konci nedal Junek Rigovi šanci – 0:2.

A o 4 minuty později byly snahy domácích o výsledkový zvrat zmraženy dalším nedorozuměním v obranných řadách, které tentokrát využil Kozel a zblízka zvýšil na už hrozivých – 0:3.

Ovšem v 55. min. přece jen vykřesal jiskru naděje a zahřál téměř zastavená srdíčka domácích fandů pár minut předtím střídající Pásztó, jenž zužitkoval Hořánkův pas a s odrazem o tyč překonal bezmocného Kieryka – 1:3.

Snaha domácích hlavně ve hře dopředu přece jen zesílila, v tu chvíli se už nepodobali páteční bezradné reprezentační jedenáctce a hosté začínali mít s jejich ataky také vážné problémy. V 61. min. vybojoval balón Dolejš, posunul ho k Mičínovi, jeho přízemní střela však šla jen o pár centimetrů vedle tyče.

Útočné aktivity ale znamenaly otevřenější vrátka v obraně, což se snažil v 66. min. využít navrátilec do sestavy Větrovec, jenže netrefil dobře míč. Jeneč se tlačila dopředu, ale zakončení se nedařilo.

V poslední čtvrthodince hosté opět přidali a domácím v rozhodujících chvílích chyběl potřebný klid. Naprosto jasnou šanci spálili před Rigem také nerozhodní Kozel se Studeným. V 79. min. vyrazil Rigo na roh jen s velkou námahou přesnou ránu Junka z trestného kopu z dobrých 30 metrů.
Očití svědci minulého domácího zápasu Doks zřejmě nevěřili vlastním očím při pohledu na úplně jiné mužstvo s naprosto odlišným herním projevem. A jeho výsledkem byla i nepřehledná akce v pokutovém území domácích na jejímž konci byl Kozel, který svým druhým gólem zvýšil na – 1:4. V 85. min. se Jenči konečně podařila dříve tak typická kombinační akce na jeden dotek a na jejím konci se po Dolejšovi a Jar. Kotíkovi s přehledem nemýlil Hořánek – 2:4.

Kdyby domácí hráli dřív jako v posledních minutách utkání, asi by jeho obraz i výsledek byly odlišné… A tak mohli domácí fandové jen vzdychnout po útoku Jar. Kotíka a přihrávce Mičínovi, jehož ránu jen s velikými obtížemi vytěsnil Kieryk na roh. Ten rozehrál Pivoňka a po Pásztově odvrácené hlavičce zamířil Jar. Kotík nad břevno.

Skóre už se však nezměnilo, a tak si mohli hostující fotbalisté v kabině letos poprvé zahalekat vítězné pokřiky. Tentokrát si po čase určitě nemohli stěžovat na nepřízeň ze strany trojice rozhodčích… Naopak domácím, kteří vzhlíželi vcelku hodně optimisticky ke dvěma po sobě jdoucím domácím utkáním, nezbývá než pořádně zpytovat své svědomí o přístupu zejména k začátku utkání. Letos zatím v jejich případě rozhodně neplatí okřídlené heslo „můj dům – můj hrad“ a z dříve téměř nedobytné fotbalové jenečské pevnosti se prozatím nějakými kouzly stala spíš perníková chaloupka, ze které si zatím všichni beztrestně jezdí loupat bodové perníčky…

SOKOL JENEČ – SK DOKSY 2:4 (0:1).Branky: Pásztó (55.), Hořánek (85.) – Kozel 2 (52., 82.), Vl. Mařík (30.), Junek (48.). Rozhodčí: Vyhnal – Chrudimský, Křenek. Delegát: Lantona.

Jeneč: Rigo – Petr Valko, Tarant (27. Johanovský), Jiří Kotík, Dolejš , – Mičín, Pavel Valko, Ivanov (50. Pásztó), Pivoňka – Jar. Kotík, Hořánek.

Doksy: Kieryk – Kostka, Steckovič, Bláha, Vlasatý - Zlata, Studený, Kozel, Mar. Mařík -Vl. Mařík, Junek.

Vladimír KUČERA