„Kluci, fotbal ale není zdaleka jenom o talentu. Musíte na sobě makat, trénovat," hlásili oba dychtivému hloučku více než padesátky zdejších malých fotbalistů.

Ti si proti nim po dlouhé autogramiádě a focení se všemi mistrovskými poháry AC Sparta (liga, pohár, Superpohár) i zatrénovali. Jeden klučina se radoval, že si prohodil bránícího Brabce, druhý že tělem oklamal Láďu Krejčího.

Propagace fotbalu jako hrom!

Oba hráči, mimochodem velcí kamarádi si našli chvíli i pro Deník.

Asi se kluci hodně důležité věnovat se takové propagaci fotbalu, jakou jste v Červeném Újezdu udělali vy dva, ale jak moc se u toho bavíte vy. Není to nutné zlo?

Jakub Brabec:
Já to beru tak, že z Červeného Újezdu pocházím. Bydlíme tady s rodinou 12 let a s lidmi z Újezdu i tady na hřišti trávím dost času. Mám tady k tomu vztah a jsem rád, že zde tyhle akce pořádají a že u ní mohu být i já.

Ladislav Krejčí: když to vezmu podle sebe, když jsem byl malý já a někdo mezi nás malé kluky přišel, a já se s ním mohl vyfotit nebo dostal kartičku, byl to mě obrovský zážitek. A snad bude i pro kluky tady. I já už mám k Červenému Újezdu nějaký vztah, protože sem s Brábou občas jezdím.

Od kdy se vůbec vy dva znáte? Asi odmalička ze Sparty, ne?

J. B.: Já myslím, že od osmi let, když přišel Láďa do Sparty. Od té doby jsme vedle sebe pořád, dokonce jsme spolu dva roky bydleli. Stoprocentně jsme nejlepší kamarádi.

L.K.: Přesně tak! Já přišel do Sparty z Podolí, Brába už tam byl od pěti let.

Jak se vůbec změnily vaše životy od stříbra na ME do 19 let? nebylo to asi vždycky s fotbalem tak jednoduché, že?

J. B.: U mě ta změna byla obrovská. Po mistrovství jsem ze Žižkova přešel do Sparty, hrál tam druhou ligu za béčko, ale během půl roku se to všechno změnilo, začal jsem hrát za Spartu. Pak jsem hostoval v Brně, což mi pomohlo. Všechny ty kroky asi přišly správně a teď se mi všechno vrací.

L. K.: Já byl tehdy před tím mistrovstvím zraněný, ale dal se dohromady. Byl tam skvělý tým a určitě nám to pomohlo. Vrátil jsem ze šampionátu, šel hned do áčka Sparty a tam jsem dodnes.

Je asi příjemné přijet mezi malé kluky z Červeňáku jako vítězové derby?

J.B.: (smích) tady na Újezdě je spousta fanoušků Slavie, takže kdybychom derby nezvládli, asi bychom si leccos poslechli. A dělat výstavku pohárů Sparty, to bychom se asi také moc netěšili. Takže je moc dobře, že jsme to zvládli.

L.K.: Přesně tak. Každé derby je výjimečné, přece jen český národ je rozdělen na sparťany a slávisty. O to příjemnější to vítězství je.

Ale já se ptal dětí a všechny říkaly, že fandí Spartě a Kubovi Brabcovi. vymřou slávisté v téhle příjemné vesničce?

J.B: To jste se ptal těch správných (opět smích). Ale asi je to tím, že bychom sem slávisty nepustili!