Lukáš Křeček (33 let) je bývalým prvoligovým fotbalistou, který začínal v pěti letech ve Slaném, poté hrál dlouho v Kladně za SK a následně si vyzkoušel i nejvyšší soutěže, druhou ligu hlavně ve Vlašimi a Opavě a dokonce první ligu ve Zbrojovce Brno. Poté hrál ještě dlouho třetí ligu za většinou ambiciózní kluby, aby se loni vrátil do Slaného, jemuž pomohl do divize. Lukáš pracuje jako OSVČ a bydlí střídavě v domě se zahradou a paneláku s manželkou, rodiči, bratrem a tchyní.
Jak moc vám karanténa omezila sportovní život?
Tak omezila nám ho všem, teď se člověk muže jít maximálně tak proběhnout, projet na kole, nebo si doma zacvičit. Já nedělám zatím ani jedno.
Jak se udržujete v kondici?
Udržuji se v práci, mám ji docela fyzicky náročnou, tak snad tolik nepřiberu.
Jaký domácí trénink byste doporučil všem?
Jelikož toho sám moc nedělám, tak toho ani moc doporučoval nechci. Spoléhám na to, že až budeme zase trénovat, tak se na to už budu tolik těšit, že to pak doženu.
Co vás karanténa naučila?
Asi hlavně to, že v normální životě bereme spoustu věcí jako samozřejmost. Pak když o ně přijdeme, tak zjistíme, jak jsme si jich nevážili. Zároveň je ale pravda, že neutratím tolik peněz, když doma sedím na pr..li.
Roušku jste si ušil vlastní nebo jste ji dostal. Případně od koho?
Nějaké roušky jsem dostal od svých známých, za to jim děkuji.
Na co se nejvíce těšíte, až karanténa skončí?
Nejvíce asi na tu volnost, abych nemusel přemýšlet co můžu a co nemůžu. Fotbal mi taky chybí, sám jsem nečekal, že mi bude chybět tak hodně. Pak taky na spoluhráče, kamarády, ale třeba si normálně zajít na pivko.
