V kolika letech jste začal s fotbalem a kdo vás k němu přivedl?
Pokud si matně vzpomínám,  tak ve 4 letech, přece už nejsem nejmladší a je to nějaký pátek (smích). K fotbalu mě přivedl samozřejmě otec, který s kamarády založil v Řevničově přípravku.

Myslíte, že jste byl už od malička fotbalový talent? V jakém klubu se zrodily vaše začátky?
Slýchával jsem to celé mládí, že mám talentu na rozdávání, bohužel to je jen 20% úspěchu. Talent má v dnešní době kde kdo, ale jen málokdo s ním dokáže dobře naložit. Kdybych tehdy měl rozum a pracoval na sobě, tak bych to i třeba někam dotáhl. Určitě se mé začátky zrodily v Řevničově na hřišti, kde jsme s klukama lítali den co den za balónem.

Dost času jste strávil na Kladně, prošel jste zde celou řadou mládežnických týmů, neměl jste chuť to jít zkusit někam jinam? Co třeba Rakovník?
Je to pravda,  jsem na SK Kladno od  čtrnácti let, byl to pro mě velký posun ve fotbalové kariéře a doposud asi ten nejzásadnější a nejvýraznější. Abych řekl pravdu, tak myšlenky, že bych odešel jinam,  jsem zatím neměl, spíš byla období, kdy se nedařilo a mé nejhorší nápady byly, že skončím úplně. Než jsem se však na Kladno dostal, prošel jsem fotbalovým týmem v Řevničově, poté jsem hrál v přípravce Nového Strašecí a za žáky jsem hrál v SK Rakovník až do svých čtrnácti let. Odtud potom vedla moje cesta na Kladno.

Co vám léta strávená na Kladně přinesla a vzala?
Přinesla určitě spoustu skvělých kamarádů, zážitků a mnoho sportovních zkušeností. Vždyť komu se podaří hrát ve 14 letech republikovou extraligu starších  žáků. Pokud vím, tak se to podařilo v tu dobu jen pětistům  hráčů v ČR a bylo hezké být mezi nimi. Roky zde mi možná vzaly možná čas a zážitky, které jsem mohl mimo fotbal prožít.  Moc času na ně totiž nezbývalo, odjížděl  jsem i se vracel za tmy. Do toho jsem se musel ještě trošku poprat se střední školou na Kladně, takže to někdy nebylo moc jednoduché.

Je vám nyní 22 let, myslíte, že ještě můžete fotbalově růst? Nebo už jsou pro vás vyšší soutěže uzavřené a to, co máte za sebou, byl strop?
Doufám,  že to není strop… V posledních dvou letech jsem si uvědomil,  že bez toho, abych na sobě pracoval víc, se zlepšovat nebudu. Jen možná škoda, že tohle mi došlo až ve dvaceti (smích).

Jakou nejvyšší soutěž jste si zahrál a kolik máte odehraných minut/zápasů?
No minuty ani zápasy nevím, byl bych blázen,  kdybych to měl počítat (smích),  ale za starší žáky jsem hrál extraligu, v dorostu jsem působil v české lize a pak poslední půlrok jsem přeskočil do B mužů, kde jsme hráli divizi (mimochodem soutěž, která vám otevře oči, jak to v dospělém fotbale chodí).  Zde jsem odehrál cca dvě sezony a poté si mě vytáhl trenér Peřina do A týmu (tehdy 2. liga). Můj první start byl s nyní  ligovou  Jihlavou.

Vídali jsme vás také na futsale, co si o tomto sportu myslíte, hrajete ho ještě?
Já si futsal vždy rád zahraji,  je to skvělý  doplňkový sport. Hraji pouze s kluky z Řevničova turnaje v Rakovníku, ovšem posledních pár sezón jsem bohužel neměl moc čas. Přece jen, když k fotbalu přibude slečna, je to náročné (smích).

V poslední době jste začal nabírat svalovou hmotu, je to tím, že i při fotbale jsou zapotřebí svalové předpoklady nebo je to jen prostředek, jak „balit holky"? (smích)
Je pravda, že cvičit jsem začal někdy před dvěma lety, ale pořád jsem byl hubený jak lunt. Poslední  rok se událo několik životních lekcí. Nejprve úmrtí  dědy a poté rozchod s přítelkyní Petrou, a tak jsem svůj volný čas trávil posilováním. Dal jsem si cíl a snažil se ho dosáhnout, ale pořád nemůžu říct,  že bych byl spokojený, ještě mě čeká dost práce. Prostředek na holky je to ale samozřejmě  taky (smích).

Už víte, kde začnete přípravu na nový ročník?
Přípravu zřejmě na Kladně, ale po přípravě kdo ví. Kamarád Jan Švambera mě láká do Švýcarska, a tak čekám, až dorazí a budeme to moct probrat.

Jak vyplníte letní volno?                                                                                                                                                                                             Letní volno je pro mne konečně realizování  mé vášně  –  tetování, už mám za sebou první sezení a myslím,  že tak  tři další před sebou. Takže volno, kterého ale zase není tolik, asi prosedím v tetovacím křesle.

Máte ještě nějaké fotbalové cíle do budoucna?
Vždy mám ty nejvyšší cíle, ovšem po pádu do divize bych strašně rád pomohl Kladnu zase nahoru. Ještě mě tu pár věcí na Kladně pořád drží a není to jen fotbal (smích).