Jak jste se slánským mužstvem seznamoval?
Nejdřív na počítači, kde jsme si prohlédl všechny jejich podzimní zápasy. Z toho jsem hodně viděl, ale nejvíc vám dám osobní kontakt. Za ty dva měsíce ho bylo hodně a věřím, že jsem tým dostatečně poznal a on zase mne.
Podmínky pro přípravu jste asi v kariéře zažil většinou dobré, jak to bylo ve Slaném?
Vedení za tohle musím pochválit. Ať jsem chtěl pro tréninky v Rynholci na umělce celé hřiště nebo půlku, vyšli mi vstříc a hráli jsme i dvakrát na přírodní trávě, což každé mužstvo také nemá.
Kádr sice Slánští poměrně posílili, přišli třeba šikovní Ceccarelli, Baláž nebo Hrobník, ale měli jste i dost zraněných a ideální sestava se na hřišti vlastně vůbec neobjevila. Bude to problém?
Snad nebude. Zranění nás opravdu zlobila a vlastně i zlobí, protože ještě kompletní nejsme, ale přišli nám pomoci kluci z Hostouně Sadyk a Houdek, kteří už tady na podzim hráli. Úvodní zápasy už snad zvládneme s lepší sestavou než byla v přípravě a do čtrnácti dnů by měli být v pořádku všichni borci.
Začátek máte nejtěžší ze všech, hostíte vedoucí Českou Lípu, pro vás to bude navíc premiéra na trenérské sesli. Nebudete nervózní?
Ne víc než bude třeba, je to přece jenom fotbal, ne? A myslím, že dostat teď Českou Lípu není špatné. Kdo jiný nás lépe prověří než nejlepší mužstvo? Navíc nemáme co ztratit, a když prohrajeme, asi nám nikdo nadávat nebude. Já jsem ale přesvědčen, že můžeme klidně vyhrát. Když dáme do hry srdíčko a pomohou nám fanoušci, může se to povést. Inspirací pro nás může být Hřebeč, jejíž kluky dobře znám a ti Lípu před týdnem porazili. Dali nám návod a je na nás, zda toho využijeme.
V tabulce je Slaný až jedenácté s patnácti body, to je málo - boj o zachování divize vás nemine. Je tedy jasným cílem záchrana?
Já bych spíš řekl, že cílem je získat co nejvíc bodů. Tím se pochopitelně vyhneme i boji o záchranu. Mužstvo má svou sílu a věřím, že to ukáže. Určitě s tím nebudeme chtít čekat na zápasy se stejně ohroženými týmy, proto se musíme pokusit vyhrát už nad zmíněnou Českou Lípou.
Jaké jsou vaše trenérské sny?
O těch nemá cenu mluvit, teď jsem ve Slaném a chci to nejlepší pro něj.
Ještě se zeptám: prošel jste opravdu moc klubů, zahrál s i druhou ligu za Vlašim a Žižkov, na co v kariéře hráče vzpomínáte nejraději?
Kdybych měl říci jeden klub, tak Roudnici. S lidmi odtamtud jsem si sedl i mimo trávník a kamarádíme se dodnes. Fotbalově to bylo také dlouho skvělé, došli jsme z přeboru až do ČFL. Konec už byl hořký, ale to bylo zejména kvůli lidem, kteří by podle mne ve fotbale být neměli. Oni vědí, koho myslím.
