Dnes budou vyprávět zástupci mančaftů z krajských soutěží.

Krajský přebor

AFK Tuchlovice (9. místo, 23 bodů):

Josef Bešta (předseda): Abych pravdu řekl, tak jsem nepřemýšlel nad tím, zda to pro nás bylo dobré či špatné. Sice jsme byli v boji o záchranu, protože pozice divizních týmů byla pro nás v kraji strašákem, ale my se v zásadě chtěli soustředit stejně jen na sebe a své výkony. Získali jsme slušné posily do branky i pole a věřím, že bychom se zachránili. Více mě trápí, jak to vše bude dál, protože i náš fotbal může být ohrožen. Vždyť část rozpočtu šla třeba z pronájmu hospody na hřiště a ten těžko nyní můžeme žádat. Celé to bude velmi složité.

SK Lhota (11. místo, 23 bodů):

Ivan Horák st. (předseda): Co mám informace od kluků a trenérů, tak by všichni raději hráli. Byli jsme přesvědčení, že soutěž zachráníme, vždyť bylo celé jaro nejen před námi, ale i před divizními týmy, takže by třeba tolik mužstev ani nesestupovalo. Náš tým byl navíc výborně připraven. Dali jsme do toho nějaké prostředky, takže se trénovalo ve Švermově na umělce, v hale na Velké Dobré, chodilo se na spinning. Teď je bohužel vše v bodě nula, ale situace je pro všechny stejná. Vše zlé je pro něco dobré, takže aspoň můžeme dát dohromady hřiště.

I. A třída

SK Doksy (12. místo, 18 bodů)

Stanislav Machulka (sekretář): My bychom si to raději vybojovali na hřišti, ale jsem přesvědčen o tom, že je dobře, že soutěže skončily předčasně. Prodleva byla příliš velká a v případě, že by se začalo hrát, tak by to mohlo dopadnout, že budou dohrávat staré gardy. Při systému zápasů středa – sobota by při nízké trénovanosti zákonitě docházelo k mnoha zraněním hlavně svalů a kolen. Proto jsem rád, že vyhrál rozum. Fotbal v klubu spí, nicméně pracujeme na tom, aby bylo v kondici hřiště.

I. B třída

Sokol Hostouň B (2. místo, 32 bodů, ztráta na první Zavidov 5 bodů):

Miroslav Supáček (trenér): Mrzí nás to moc. Mužstvo bylo natrénované, nažhavené. Měli jsme výbornou zimní přípravu i soustředění, dali do toho hodně energie i nějakou tu korunu a teď nic z toho. Na Zavidov bychom asi neměli, ale druzí jsme chtěli být. Kluci běhali třeba osmkrát kilometr a já na ně řval, že kde neudělá limit, vyhodím ho. Na druhou stranu si nikdo nevezme na triko, aby se při nějakém zápase B třídy nakazilo třeba třicet lidí. A pozitivem bude i kvalita hřišť, to hostouňské prošlo krásnou obnovou.

SK Vinařice (po podzimu 12.místo, 13 bodů):

Lubomír Sládek (vedoucí mužstva): Za sebe říkám, že jsou Vinařice rády! (smích) Nicméně vím, že kluci by raději hráli. Ještě do 15. března makali na soustředění na Šumavě, a i když po podzimu odešel trenér Sirůček a pak i jeho kluk do Jedomělic, věřili si. Mužstvo vzal staronový trenér Petr Voborník, který s táýmem dvakrát postoupil, vrátil se Mařík z Doks a Čampulka z Dobré, určitě bychom bojovali. Takhle aspoň vylepšíme hřiště. 

Sokol Braškov (11. místo, jen 13 bodů):

Dan Míčka (trenér): Přiznám se, že mi spadl kámen ze srdce, byť jsem věřil, že tým na jaře zabere a zachrání se. Teď bude alespoň větší prostor, abychom se lépe připravili, případně doplnili kádr a složili na podzim úspěšně reparát. Jsem rád, že zvítězil zdravý rozum a soutěže se nebudou dohrávat. Takhle zkráceně by to bylo složité i s účastí kluků, protože řada z nich bude řešit důležitější věci než fotbal.

Sokol Družec (poslední 14. místo, 5 bodů):

Jan Suchopárek (sekretář): Tým jsme v zimě o dva až tři hráče posílili, ale vím, že bychom to měli dost složité. Přesto jsme záchranu na hřišti chtěli zkusit uhrát. Nastalá situace nám vlastně pomohla, protože mužstvo chceme ještě zkvalitnit a v příštím ročníku B třídy hrát lepší fotbal než na podzim. Pořád si myslíme, že v týmu je dost mladých kluků, pro které by byla škoda hrát jen okres, i když jinak by to klub asi neřešil, jestli krajská soutěž nebo přebor.