„My se na to těšili strašně moc. I když jsme asi všichni tušili, jak moc nás bude všechno bolet. U mě to tedy platí ještě dnes," hlásil ve středu muž, který na Euru 1996 odehrál všechny zápasy kromě semifinále s Francií, to odstál kvůli žlutým kartám.
V pondělí nic takového nehrozilo, hrálo se až na pár skluzů v pohodě, byť obě strany předem hrozily, že nechtějí pouhou exhibici, ale pořádnou odvetu.

Češi skutečně v pondělí v Edenu byli lepší, hráči Berger, Poborský nebo Nedvěd jsou pořád ještě hodně dobří. Drží se také Suchopárek nastupující v okresním přeboru Kladenska za Družec, kde žije už roky. „Já už tam moc nenahraji, mám povinnosti v Dukle. Ale je fakt, že s trenérem Uhrinem jsem byl domluvený, že se pokusím to odehrát celé. Na začátku druhé půle mě chytaly křeče do lýtka a šlapal jsem vodu. Naštěstí jsem to přežil," oddechl si a přiznal, že tým nebral duel na lehkou váhu, ale zase to nechtěl přehánět. „Na rozcvičení se nám moc nechtělo a trenér Uhrin už byl trochu nervózní a vyháněl nás z kabiny," směje se Suchopárek.

Co se týče atmosféry, finále ve Wembley sledovalo více než 70 tisíc diváků, před více lidmi Honza nikdy předtím ani potom nehrál. Ale pondělních patnáct tisíc také nebylo špatných. „Ze začátku jsme byli zaskočeni poloprázdnými tribunami. Dá se říci, že i trochu rozčarovaní. Ale vše je dopravou v Praze, ta je teď šílená. Stadion se později zaplnil moc pěkně a lidé vytvořili skvělou kulisu," byl rád někdejší skvělý stoper, který dokonce v Anglii jednou skóroval.

Jeho hlavička do sítě Rusa Čerčesova pomohla k remíze 3:3 a postupu do čtvrtfinále.

Zato finále Čechům nevyšlo podle představ. Proti Němcům sice vedli brankou Bergera z penalty, ale Bierhoff vyrovnal a stejný hráč v prodloužení uťal veškeré naděje takzvaným zlatým gólem.

„Někdy si vzpomenu, ne ale nějak často. V Edenu proti nám nehráli jen tehdejší hráči Německa, ale byl to výborný výběr složený s kluků, co v kariéře získali německé tituly, ale světové a evropské pohárové. Fakt borci a díky patří Pavlu Kukovi, že takový zápas dal dohromady," narazil Suchopárek na jednoho z promotérů utkání (spolu s Lotharem Matthäusem).

Oba týmy zašly i na společnou večeři, která se podle někdejší opory pražské Slavie a francouzského Racingu Štrasburk hodně protáhla. „Parádně jsme si popovídali, pak už se to i mísilo, Němci byli v pohodě. Já tedy neodcházel mezi posledními, měl jsem druhý den trénink, ale myslím, že někteří ani nešli spát," usmál se pětačtyřicetiletý asistent trenéra Dukly Praha Luboše Kozla, s nímž ho čeká v sobotu duel v Ostravě. O moc tam nepůjde, ale jen zdánlivě.

„Fanoušci tam prý něco chystají, říkali to kluci ze staré gardy. Tak mám trochu obavy. Snad to nezasáhne do utkání," přeje si Suchopárek, který by rád v Ostravě uspěl a udržel se s týmem na příjemném šestém místě tabulky.

Kvůli zápasu v Ostravě nemůže Suchopárek pomoci ani svému Družci v sobotní záchranářské bitvě okresního přeboru se Švermovem. "Družci se letos nedaří a ani já jim nemohu pomáhat, byl jsem snad čtyřikrát. Ale že se zachrání, tomu věřím. A v létě se tým dát dohromady, aby se zase hrálo lépe," usmál se pětačtyřicetiletý internacionál. 

Jan Suchopárek při pondělní exhibici, stojí třetí zleva

Pondělní exhibice Čechů s Němci, Jan Suchopárek je třetí zleva. Foto: Deník/ Martin Divíšek