Narodil se před šestadvaceti roky v chilské metropoli Santiago de Chile. Pro Čechy jednom z nejvzdálenějších hlavních měst na světě. Do meruny kopal od sedmi let, v Chile je fotbal nesmírně populární.

„Hvězd máme v historii hodně, ale já nejvíc obdivuji Arturo Vidala. A také Španěla Xabiho Alonsa,“ má jasno Contreras a nedivte se mu, jeho domácí hvězda si zahrála za nejslavnější kluby světa Juventus, Bayern, Barcelonu a Inter Milán. A Alonso? Dnes trenér Čechů Patrika Schicka a Adama Hložka v Leverkusenu proslul výkony v Liverpoolu či Realu Madrid.

Čechům je fotbalová Chile dost vzdálená. Pravda, v roce 1962 slavná Vytlačilova parta právě v Chile odehrála senzační mistrovství světa, v němž došla až do finále proti Brazílii a získala stříbrné medaile. Na lopatě tehdy Masopust a spol. nechali skvělé Španěly, Maďary i Jugoslávce.

Ale jinak? Contreras je asi jediným vyslancem své země ve střední Evropě. Dostal se sem přes rakouskou Vídeň, odkud zamířil před dvěma lety do Znojma. Na jihu Moravy dlouho nevydržel a vrátil se do Chile, ale v lednu letošního roku dostal nabídku od Hostouně, středočeské vesničky ležící těsně vedle letiště Václava Havla.

Jak ho vidí trenér Dominik Rodinger?

Všechny naše zahraniční hráče spojuje jedna věc, a to jsou podmínky, za které tu jsou. Tadeo (Paulizzi) se Stefanem (Contrerasem) mají zařízené společné bydlení v Kladně. Ti kluci jsou tady opravdu kvůli fotbalu, milují ho a chtějí se tu ukázat. Mzdu mají nižší než minimální plat v ČR. Vědí však, že děláme maximum pro rozvoj hráčů a jejich posouvání dál. Stefano je úplný extrém, válečník, srdcař a neuvěřitelně týmový hráč. Pro tým by “umřel”. Měl šílenou smůlu na zranění, i kvůli naší ne úplně dobré zdravotní péči.

Aktuálně žije v Kladně s Argentincem Tadeo Paulizzim, což je další hostouňský prospekt, a probíhající mistrovství světa v Kataru sleduje omezeně. „Můj tým se tam neprobojoval,“ mrzí ho, jinak ale s kritizovaným zimním termínem problém nemá. „Podle mne je to dobrý nápad, na měsíci přece nezáleží. Je hezké vidět nejlepší týmy světa bojovat o největší titul planety,“ říká.

Reprezentaci Chile však sleduje hodně poctivě, podle svých slov je v tomto případě fanouškem, který rád pitvá detaily hráčských výkonů, na samotném šampionátu však musí fandit jiným mužstvům. „Za mě jsou to Brazílie a Argentina, to jsou země se skutečně vysokou kvalitou všech svých hráčů.“

Stefano Contreras je v dobrém věku, a pokud by se mu povedlo rychle se prosadit v Česku, není vyloučeno, že si na příštím šampionátu nemůže zahrát za rodnou zemi, i když ví, že tenhle cíl je zatím hodně vzdálen. „Musel bych ještě hodně změnit a zlepšit, abych se k takové šanci dostal,“ usmívá se šestadvacetiletý záložník.

Tomu se v Čechách zatím líbí. Česko označuje za zemi s bohatou tradicí a hlavní město Praha, kam se z Kladna a Hostouně často dostane, má podle něj jedinečnou esenci. „Navíc hraji ve velmi seriózním klubu s dychtivými ambicemi. Jen by možná bylo hezčí hrát fotbal pro více lidí,“ dodal Stefano Contreras.

Povede se mu to někdy?