Jeho článek si můžete vyhledat sami ZDE
Cotsonika není právě u vytržení z kladenského zimáku. Ale koneckonců se jeho (ne)kvalitám ani nediví, zjistil si totiž i datum jeho stavby (1949). Pozastavuje se nad tím, že se do hlediště vejde pouze šestnáct set lidí na sezení, ostatních šest tisíc stojí na podivných betonových panelech.
Hala je podle něj plná tmavého dřevěného obložení. „Je plné škrábanců a rýh, všechno potřebuje nátěr," jakoby radil vlastníkovi zimáčku, tedy městu Kladnu. To už rekonstrukci chystá, s návštěvami z Ameriky asi moc nepočítalo.
Cotsonika se trochu vysmívá i kostce nad ledem se starou "Atari" grafikou, nicméně jednu věc objektivně oceňuje – kostka je funkční.
Velmi ho překvapuje i občerstvení. Nemile. Kromě jediné restaurace nad ledem (V.I.P.) stojí všechny stánky pro něj nepochopitelně venku. „Nedostatek místa uvnitř," píše, ale zřejmě nebyl na horním prstenci, kde je prostoru dost.
Stánky jsou venku totiž i proto, že lidé kouří a chodí v přestávkách ven. I nekuřáci, chtějí-li pokecat s kamarádem kuřákem.
„Všechno, všechno je tady na ho..o," směje se mu do krátkého rozhovoru Tomáš Plekanec, ale vzápětí dodává, že tady funguje také něco trošku jiného – určitá magie místa.
A Cotsonika vzápětí vidí, že Tomáš neříká hlouposti.
„Zápas začíná, ošklivý zimák se mění v Madison Square Garden. Fanoušci se zmáčknou každý na svůj betonový schod. Mačkají se už na začátku, protože tady platí, kdo dřív přijde, ten dřív mele. Mnozí neopouštějí místo ani během přestávky, protože nechtějí ztratit svůj flek," směje se Cotsonika.
Stojí to podle něj za to. Fanoušci zpívají a bubnují v rytmu, minutu po minutě, třetinu po třetině. Křičí a veselí se, gól po gólu.
Na odřeném bednění už nezáleží, na vybledlých barvách zimáku také ne. Vše negativní se tady převrací do pozitivního, atmosféra je skvělá.
Vlastníkem je tady Jaromír Jágr.
I s ním natočil Cotsonika rozhovor, vystál si ho v chumlu českých kolegů. Mluvili o lecčems, jak se Jágr stal majitelem klubu místo svého otce, jak se Kladno postupně stalo jeho dítětem, které opečovává.
V tu ránu prošel kolem debatujícího hloučku jeden z několika hráčů. Už ne profíků, ale amatér, který si jde hodit hokejíček s kámošema.
Málem o Jágra svou hokejovou batožinou zavadí, pak se i pozdraví. A žurnalista Made in USA se opět diví. V mix zóně Detroitu, Philadelphie nebo Pittsburghu se nic podobného nemůže přihodit.
Ale Kladno je Kladno a jeho fanoušci si žádají hráče, kteří porazili Chomutov 7:2, znovu na led.
Křičí a tleskají:
KLAD-NO, KLAD-NO.
A hráči se vracejí na led.
