Čtyřiadvacetiletý obránce druholigových Řisut Tomáš Babický přiznává, že nejvíc kamarádil s posledně jmenovaným, ani jednomu ale slavnou současnost nezávidí. „Naopak jim všem fandím,“ prohlásil borec, jenž za Buldoky odehrál 185 utkání.

Hokej hraješ od devíti let, jaké byly tvé klukovské sny ohledně kariéry? Nejsi z reality zklamaný?
Tehdy mě ani tak nelákala zámořská NHL, ale spíš sever Evropy jako Finsko nebo Švédsko. Že jsem se nedostal dál než jsem, mě trošku mrzí, jsem ale soudný.

Měříš 176 cm a vážíš 74 kg, myslíš, že právě méně urostlá postava tě znevýhodnila?
Určitě svoji to svoji roli sehrálo, ale byly tam i jiné atributy.

V Řisutech hraješ už pátou sezonu, pomalu patříš k inventáři kabiny.

Jsem tam spokojený. Máme výbornou partu kluků převážně z Kladna, máme dobré výsledky a myslím, že hrajeme i pěkný hokej.

Řisuty vždy patří mezi špičku II. ligy, pořád jim ale chybí krůček k úplné spokojenosti, aby byly úplně Top.
Kdybychom věděli v čem je zakopaný pes, tak to dokážeme. Když jsem přišel do Řisut, tak se hned první sezonu udělali finále. Tehdy nás vyřadily dnes prvoligové Benátky nad Jizerou. Pak bylo semifinále s Mostem, ale poslední dva ročníky byly špatné, pokaždé jsme skončili už ve čtvrtfinále. Loni nás vyřadil Jablonec, který jsme chtěli víc než v té době výborně hrající Děčín. Letos bychom rádi narazili na první Klášterec (smích). Ten nám sedí.

Dnes v 17 hodin vás čeká Milevsko, co k němu říct?

Bude to těžký zápas s nesmírně zkušeným mužstvem. Doufám, že ho konečně porazíme za tři body.

V Řisutech jsi pátou sezonu, na kontě ale máš jen jedenáct branek. Letos dvě.
Neřekl bych, že mám vyloženě defenzivní úkoly, sám se ale držím víc zpátky, hlavně abychom gól nedostali. V dorostu to bylo jiné. Dokonce říkali, že jsem čtvrtý útočník. Střílel jsem hodně branek a trenér Tatíček mě dával i před bránu.

Je ti čtyřiadvacet let, takže ještě můžeš pomýšlet na vyšší soutěž. Jaké jsou tvoje hokejové ambice?

Samozřejmě bych ještě rád něco dokázal, ale je těžké dostat se i do první ligy, kam chodí hráči z extraligových celků. Sám jsem to zažil v Prostějově, který mě zkoušel před tím, než jsem přišel do Řisut. Chválili mě, a najednou se ukázali tři kluci ze Zlína s modrožlutými kabelami a já jel domů. Jak je to těžké je vidět na příkladu Matěje Kosa, který podává vynikající výkony a v létě byl v přípravě s Kladnem. Mojí ambicí je hrát co nejlépe.