Adame, byl to první soutěžní start za Kladno, pracovala nervozita?
Na začátku jsem byl nervózní, to přiznává. Ale po dvou střelách to opadlo, narostlo mi sebevědomí, a v zápase jsem se cítil výborně. Já chodím do utkání vždycky s klidnou hlavou a stoprocentně připravený na to, že to bude těžké.

Ve Vítkovicích je hodně velké kluziště, na které nejste ze zámoří a ani z kladenské přípravy zvyklý. Jak jste rozměry vnímal?
Už to jako rozdíl ani moc nevnímám, přece jen jsem tady patnáct let vyrůstal a na široká kluziště jsem zvyklý. Možná první měsíc po návratu to znát bylo, ale teď už to nevnímám vůbec.

Chvílemi jste byl jako na střelnici, domácí hráli výborně, že?
Já to takhle mám rád. Udržuje mě to v zápase, jsem rozhýbaný, nevychladnu, soustředím se lépe, každou chvíli čekám střelu. Pro gólmana ideální.

Při nájezdech jeli tři mladíci na střídavý start z extraligových Vítkovic, věřil jste si?
Věřil jsem si, ale bohužel je to kdo s koho. A nevyšlo to, jsou prostě šikovní, co na to říci (úsměv).

Trénujete nájezdy někdy s Jardou Jágrem?
Raději ne, aby mi nespadlo sebevědomí (smích).

Je bod pro Kladno dost nebo málo?
Je škoda, že jsme jich nezískali víc, dalo se. Měli jsme spoustu šancí, někdy chyběl jen kousíček.

Ale opticky měla Poruba víc šancí, měl jste víc práce…
Je to asi tak, byli aktivnější a bruslivější. Ale pět hodin cesty je prostě znát a v první třetině jsme to cítili všichni.

Inkasoval jste jediný gól, dala se rána Zdeňka vůbec chytat?
Trefil to dobře do protipohybu, tam se lapačka těžko dostává.

V Ostravě chyběl Lukáš Cikánek, váš starší kolega z brány. Jak jste si sedli?
Výborně. Lukáš si nehraje na staršího, nic takového. Je to hodně pohodový gólman, věk tam nerozhoduje. Rozumíme si a jsme v pohodě jako kamarádi. A kdo bude chytat dál? To trenéři nikomu z nás neřekli.

Jan ŠEJHL