Jiřík patřil k báječné partě kladenských kluků, kteří ve sportu uměli všechno.

Pinda Karas, Josef Vimmer, Pinda Lid´ák, Franta Šebek, Jarda Chlumecký a Jiřík byli ti, kteří to z nich dotáhli nejdál. Do první ligy, do reprezentace.
Začínali skoro všichni Na zbouráku, proluce naproti divadlu, která je tam pořád, ale už má jiný účel. V létě tam hráli fotbal, v zimě postříkali a byl tu hokej, mezi tím dnešní hokejbal.

Bylo zcela přirozené, že se sport pro mnohé z nich stal životním osudem. Jen své vlohy a zápal přenesli jinam - na opravdový fotbalový stadion, na zimák. A zase v létě fotbal, v zimě hokej - oboje na čím dál vyšší úrovni. A k tomu samozřejmě studia - většina z nich měla maturitu, ostatní se vyučili poctivému řemeslu, což je dneska už jen výjimkou.

Jaroslav Jiřík si jako jediný dovolil vystudovat vysokou školu - dnešní FTVS.

S Kladnem se stal trojnásobným mistrem ČSR. Dvakrát jako dorostenec SONP Kladno. V letech 1956, 1958 parta ze Zbouráku vyhrála mistra republiky, jednou se Žilinou (rozhodoval třetí zápas v Brně), po druhé s Duklou Praha, když vítězný gól dal peckou ze třiceti metrů Jindřich Karas.

Třetí titul přidal už jako hráč základní sestavy s hokejovým týmem SONP v roce 1959. V roce, kdy jsme za kladenským hokejem jezdili do Prahy na Štvanici a tam jásali nad spanilou jízdou, která skončila titulem. Tam byl Jarda z party ze Zbouráku sám - Vimmer, Karas, Lidický byli na vojně v Dukle Jihlava. Ale byl ve společnosti jiných velkých hráčů - Standy Bacílka, Bohouše Proška, Čužáka Mirka Ryse, Jaroslava Volfa, Jiřího Kulíčka…

Jiřík se společně s dalším „bažantem“ Šebkem neztratili.

Další hokejové tituly pak přidal v RH Brno. Bylo jich pět.

Hrál léta za reprezentaci, byl chvíli v NHL. V roce 1969 na MS ve Stockholmu vymyslel protestní akci - na repre tričku si pět z nich přelepilo hvězdu a Rusákům po zápase nepodalo ruku.

Velký hráč a pořád prima chlap.

A i když v Brně pochytil dokonale místní nářečí - hantec, Kladno měl pořád v srdci. Jezdil k nám za rodiči, pak za maminkou,. Na srazy spolužáku z Gymnázia i týmu dorosteneckých mistrů na místo činu - do hospody na SK Kladno.

Už nepřijede.

„Jarda měl celý život hodně štěstí, když ho potřeboval nejvíc, tak nepřišlo,“ řekl mi Josef Černý, Jiříkův dlouholetý brněnský spoluhráč.

Bohužel. Kladeňák s brněnským hantecem po sobě přesto zanechal stopu, která má i kladenský dres.

Otakar ČERNÝ, autor je šéfredaktorem redakce sportuČeské televize