Kladnu zase scházel krůček alespoň k remíze. Co tedy chybělo?
Sledoval jsem, že kluci měli těsné zápasy. A vždy se stala nějaká chybička, která se trestá. V české extralize jsou špičkoví hráči, kteří nepotřebují moc chyb, aby je využili.  

Rozhodly v Litvínově o výsledku individuální chyby?
Nemyslím si, že by to bylo tím. Je to týmový sport. Když jeden udělá chybu, jsou tam od toho další, aby pomohli.

Jaké jsou vaše pocity z vašeho prvního zápasu za Kladno?
Věřil jsem, že to bude debut se šťastným koncem pro nás. Je to splněný dětský sen si zahrát českou extraligu.

Hned jste se zapsal do statistik bitkou. Co se tam stalo?
Vyplynulo to ze souboje u mantinelu. Nebudu se bránit tomu jít do bitky. Je to moje role. Půjdu do každé bitky.

Takže se bitek nebojíte?
Mám takovou pověst. Tady se hned ukázalo, že česká extraliga i chlapi jsou tvrdí. Nechám na jiných, aby zhodnotili, kdo ji vyhrál. Ale celkově to bylo vyhecované. Když se hraje na hraně, je to super hokej. To má rád snad každý.

Přeci jen bitek v moderním hokeji celkem ubývá…
Je pravda, že už jich tolik není. Ale mám rád ten oldschool hokej, ke kterému to patří. Hrát jednoduše, mastit to tam.

Přeci jen obrana je na souhru citlivější. Tak jak to sedlo?
Začínal jsem s Bábou. Je to šikovný kluk a moc mi pomohl. Potom se to točilo a každý hrál s každým. Kluci jsou super, tak to bylo v pohodě.

A co české tempo?
Tempo i nasazení je oproti slovenské extralize úplně jiné. Navíc je tu menší kluziště a na ledě je to rachot. Hraje se tu rychle a pro diváky je to zajímavé.

Jak to pro vás byl hektický den, když vás Kladno dopoledne oznámilo a hned večer jste naskočil do zápasu?
Pro mě je velká čest. Jsem rád, že jsem dostal možnost tu hrát. Budu se snažit z toho vytěžit co nejvíce a pomoci týmu. Už v létě byl z Kladna zájem. Tehdy mě ale Trenčín nepustil. Jsem rád, že jsme se dohodli, že můžu přijít do Kladna dokončit sezonu.

V Kladně vás čeká boj o přežití. Jak se s tím popasujete?
Je to velký tlak. Ale musíme se s kluky stmelit a jít od zápasu k zápasu, od tréninku k tréninku.

Jaké to je ještě po třicítce vyrazit za hranice?
To se nestává každý den. Ani nevím, jak bych to řekl. Je to nevídané, že i po třicítce dostanu šanci v české extralize. Vážím si toho. Když přišla ta šance, nerozmýšlel jsem se ani vteřinu. Titul s Banskou Bystricou byl velký úspěch, ale přestup do Čech je ještě výš.