Publikum pak pobavila jeho velkolepá děkovačka s další hvězdou utkání Jiřím Říhou. Fandové kvitovali hlavně společný odchod obou borců z ledu – pěkně za ručičky.

Byl jste v bráně druhé domácí utkání v řadě. A obě utkání byla vývojem podobná…
Podobná byla. Naštěstí na rozdíl od minule se nám alespoň na konci podařilo dát dva góly. Takže to bylo hodně vyrované. To je poslední dobou stále stejné. Myslím, že dneska vyhrál šťastnější.

Třebíč měla hodně střel. Jak vám takový zápřah vyhovoval?
Pro brankáře je vždycky dobré, když na něj nějaké střely jdou, ale zase bych toho nechtěl tolik. (usmíval se) Byly tam nějaké střely, které mě trefily. A to brankáři dodá sebevědomí. Takže musím být spokojený.

Ve třetí třetině měl nebezpečnou střelu Szathmáry. Jak těžký byl proti tomu zákrok?
Tak tam mě puk spíš trefil. Ale ono je to těžké. Vždy je to buď a nebo. Byly tam pasáže, kdy na mě pět minut nešel puk a pak přišel samostatný nájezd. Takže jsem určitě rád, že se mi to povedlo chytit.

Vypadalo to, že má Třebíč celkem vysoké hráče. Nedělali vám problém při clonění?
Tak třeba Brož mi dělal velké problémy. Koneckonců z toho byl taky první gól, kdy mě to trefilo a on dorážel.

Byla dnešní výhra pro vás i narozeninovou oslavou?
Samozřejmě pokaždé, když se vyhraje, tak je to super. A když to vyjde právě na narozeniny. Byl to takový dárek navíc. A potěšil mě.

Když se ohlédnete dozadu, vidíte u sebe nějaké změny či pokrok?
Snažím se chytat pořád stejně. Možná jsem jen víc zkušený. Navíc už si třeba prohry tolik neberu. Nechci říct, že by hokej už nebyl na prvním místě. Ale jak má člověk rodinu, tak už ví, že jsou i horší věci než prohra. Beru to víc v klidu.

Jan ŠEJHL