„Možná bych měl rekapitulovat svoje působení na téhle planetě, ale ještě se mi nechce. Věřím, že na tohle mám ještě dost času. Hlavu mám jasnou, zdraví mi slouží a jsem připraven přijmout nabídku mého Kladna, kdyby chtělo pomoci postoupit zpět mezi hokejovou elitu," říká jako vždy dobře naladěný Čužák.

Luba je členem slavného kladenského bratrského klanu Rysů, z nichž nejstarší byl Karel, někdejší porevoluční místostarosta Kladna – ten už ale bohužel zemřel a nejslavnější o jedenáct roků starší Miroslav (slavný hokejista i fotbalista).

Nejmladší Čužák, což je přezdívka po otci, původně Chorvatovi, zase pobral spoustu vtipu a nadání nejen hokejového, ale i uměleckého.

Kamarád Slávek Šimek

Hokej hrál hlavně za své Kladna, ale také třeba na vojně za Košice, na přelomu 60. a 70. let. Byl šikovný, uměl dát gól, ale také na ně přihrával. Dobře bruslil a ještě skoro v padesáti pomáhal německému Frankfurtu s postupem do II. ligy.
To už se roky přátelil s jedním z hlavních protagonistů Divadla Semafor, bavičem Miloslavem Šimkem. „Jezdil za mnou i do Kladna a jednu dobu téměř denně. Blbli jsme při sportu, hlavně při tenisu, ale také začali pořádat Decentní večery v Liďáku. Dneska v nich pokračuji, už šestým rokem, jen jsme se přesunuli do rozdělovského Selátka," shrnuje.

Nepřijel jenom Gott

Na Decentní večery si Lubomír Rys zve známé zpěváky, herce, baviče i sportovce. Troufl si dokonce na Karla Gotta, ten se ale nakonec omluvil, snad někdy příště. „Znám hodně lidí. Ty z kulturního světa hlavně z tenisových turnajů, které pořádá také původem Kladeňák Zdeněk Vrba. Hokejisty zase z doby, kdy jsem obsluhoval hokejového krále," vzpomíná na éru, kterou strávil s nejslavnějším hokejistou světa Jaromírem Jágrem.

Rys se od něho svého času nehnul ani na krok.

„Seznámil jsme se tak, že jsem k němu jel do Hnidous a chtěl podepsat nějaké plakáty. Hned jsme si sedli," vzpomíná na setkání dvou vtipálků.

Poblíž Jágra ale strávil velkou část svého života. Bavil ho, rozptyloval od starostí, dělal i řidiče. Projel s ním kus světa, dostal se do Ameriky, do Bílého domu. „Jarda je příjemný a sympatický kluk," napsal ve své knížce Obsluhoval jsem hokejového krále.

O Jágrovi tam toho napsal pochopitelně mnohem víc, ale tohle hovoří za vše.

U Selátka bude narváno

V posledních letech už po světě nejezdí, s Jágrem už tolik není. A tak se vrhl na své Decentní večery. Už nejen v Kladně, nedávno třeba na Živohošti na Slapech.

Ten slavnostní, narozeninový, si nechal na neděli do Selátka a příjemné to bude určitě také za týden v Zichovci za Slaným. „Půvpdně jsem jako Karel Gott uvažoval o 02 areně," žertuje. „Pozval jsem spoustu známých i kamarádů, tak uvidím, kdo dorazí. Chybět by neměli Absolonová, Mládek, Sypal, Matúš, Rychlý, Drobný nebo Kerndl. Z hokejistů jsem pozval samozřejmě Jardu, ale i Svobodu, Šlégra. Jenom reprezentační kouč Růžička mě poslal někam. Povídá: Čužáku, běž do pr…e, přece víš, jak tyhle akce nesnáším. Každopádně mám připravená i překvápka a těším se, snad to dopadne dobře," přeje si Luboš Rys.

Jak se vůbec s tolika slavnými lidmi seznámil? Řídil se krédem svého táty, který mu dobře radil, když říkal, že se s vlídným slovem projdeš celý svět, zatímco s kloboukem na hlavě se dostaneš maximálně do Unhoště. „Já se tím řídil, a kdy seš slušnej, lidi tě neodmítnou. V životě jsem udělal i chyby, je to přirozený. Ale nosím srdce na dlani a rozdávám úsměv, aspoň myslím," dodává dnešní oslavenec s tím, že největší díky patří manželce Štěpánce. „Vydržela to se mnou už skoro padesát let, příští rok máme zlatou svatbu. Bude se zase slavit!"