V Polsku měli podle něj Češi největší potíže s Ukrajinou a poté s Kazachstánem. „My čekali silné Slovinsko, ale Kazaši byli lepší. S Ukrajinou jsme nemohli dlouho dát gól. Proti Kazachstánu to bylo dlouho vyrovnané, ve druhé třetině jsme ale dali dvě branky a v poslední soupeř odpadl,“ popisuje Gudas důležité momenty turnaje.

Syn slavného otce Leo Gudase, obrovitého beka Sparty a národního týmu, vyrůstal původně v mateřském Berouně, odkud se v šesté třídě vydal do Sparty. Už kvůli otcovým vazbám. „Sparťanem se také pořád trochu cítím, v Kladně se však lépe pracuje s mládeží, hráči tady mají větší šanci se prosadit v mladém věku. Proto jsem zamířil sem, navíc je to z Berouna lepší cestování,“ vysvětluje mladý Gudas, proč syn kovaného sparťana skončil v Kladně.

Letošní sezonu ovšem odehrál právě v Berouně, kde si mezi dospělými vyzkoušel premiérově I. ligu. Medvědi dlouho tápali, ve skupině o udržení ale chytili dobrý dech a v pohodě ji vyhráli. „Sezona začala špatně. Měli jsme dost smůly, hodně prohrávali o gól. Sami jsme se trápili v koncovce a vůbec jsme málo stříleli. Po Novém roce přišlo zlepšení, chvilku to vypadlo i na útok na play-off, jenže pak se to zase zhoršilo. Jinak to byla ale dobrá zkušenost a v lize jsem se cítil docela dobře. Určitě mi to dalo víc než juniorská extraliga,“ je přesvědčen.

Bonbonek na konec přišel v podobě pozvánky na jedno utkání za kladenské extraligové áčko. A ne ledajaké, kouč Zdeněk Müller postavil Gudase do pátého zápasu čtvrtfinále play-off v Budějovicích. „Seběhlo se to zvláštně. Někdo se zranil a povolali mě do Kladna. Pak mě vzali i do Budějovic jako náhradníka a najednou jsem hrál, ani jsem s tím nepočítal. Bylo to pár střídání, ale cítil jsem se docela slušně a snad nic nezkazil,“ vzpomíná.

Co se týče další Gudasovy kariéry, není nic jistého. Hráč může odejít do zámoří, hrát extraligu nebo i I. ligu. „Vše je v jednání. Každopádně do zámoří se mi moc nechce. V tomhle dost dám na rady mého táty, který tvrdí, že je lepší, aby mě tam chtěli už jako hotového hráče. Z kluků, kteří tam odejdou v mladém věku, se prosadí pouze zlomek. Zbytek se pak vrátí a nikdo o nich nic neví. Prosadit se potom i v českém hokeji je docela složité,“ uzavřel Radko Gudas.