Michal Havel ho vstřelil před téměř deseti lety na konci šestého barážového utkání Kladna s Havířovem do prázdné klece hostů a kladenský zimní stadion vzápětí málem spadl výbuchem radosti – tým se vrátil do nejvyšší soutěže.

„Vzpomenu si rád, vždycky mi z toho naskočí husí kůže. Ale hokejová kariéra je dávno pryč, z té bubliny jsem se dostal," usměje se pětatřicetiletý úspěšný podnikatel.

Skutečně, Havel je dobrým příkladem hráče, který přechod do běžného života zvládl bez toho, aby se pohyboval v hokejovém prostředí. Není trenérem, manažerem, skautem ani rozhodčím.

Skončil velmi brzy, těsně po třicítce, což dnes zdaleka není běžné. Za vším byl nečekaný přestup do Sparty, která ho nalákala, ale velmi brzy se ho zbavila. Pak si ho začaly kluby předávat, až řekl Havel: Dost!

Měl na to patrony, už v té době začal podnikat a postavit se na odpor mohl.

„V Kladně mi tehdy začali posílat na přesilovky s Patýsem (Pavel Patera) a já dal šestnáct gólů za sezonu, samozřejmě hlavně díky jeho přihrávkám. Jeho myšlení ve hře je víc než geniální a můžu říct, že s lepším hokejistou jsem v životě nehrál. Neskutečný hokejista a hlavně výborný, skromný kluk," chválí ikonu kladenského hokeje.

Havlovi končila smlouva a přišla Sparta, nabídla mu dobré finanční podmínky a hlavně tým aktuálního mistra ligy. „Moc jsem neváhal, v Kladně jsem byl sedm let a cítil jsem, že potřebuji změnu. Ale až později jsem zjistil, že v tom byla možná trochu kulišárna. Góly po mně při přestupu nechtěli, mluvili o třetí, čtvrté řadě a o tom, jak v ní budu pomáhat mladším klukům, což jsem bral jako ve svém věku jako pozitivní věc. Ale najednou jsem měl po dvou měsících sezony na stole přestup na tři roky do tehdy prvoligového Brna. Postavil jsem se na zadní, do první ligy a tak daleko od rodiny se mi nechtělo a nakonec mě koupilo Ústí, tehdy extraligové," vzpomíná Havel na měsíce, kdy se najednou jeho kariéra nečekaně přiblížila ke konci.

V Ústí to bylo super, než přišel trenér Votruba. „To, že jsem pod ním moc nehrál, bych překousl, ale zatěžoval mě nesmyslnými věcmi, nevím, co v tom bylo. Ale už jsem nebyl malej kluk, abych nepoznal, že to lepší asi nebude. Napětí pár týdnů gradovalo, až jsem po jedné slovní roztržce měl připravenou odpověď. ´Končím, teď hned.´ Už jsem v té době měl slušně rozjeté podnikání a nehodlal s sebou nechat vláčet jako v osmnácti letech. Myslím, že docela koukali, protože mě tehdy koupili za relativně velké peníze, které se jim jedním podpisem výpovědi smlouvy vysypaly z kasičky," usmívá se bývalý útočník. „A já tehdy s čistou hlavou odjel domů, moc se mi ulevilo, že jsem si poprvé v kariéře mohl stát za svým názorem."

Ještě v té sezoně strávil dva měsíce s rodinou v Kitzbühelu, kde pomáhal v play-off . Rok na to pak ještě vypomohl Benátkám v první lize a také v play-off II. ligy České Lípě. To bylo naposledy, kdy bojoval v dresu. „Aspoň, že přišel ten Kitzbühel, pobyt v Alpách jsme si s rodinou opravdu užili. Každodenní lyžovačka a hokej na pohodu, tam bych se i vrátil," zasní se.

Havel, skromný kluk z Vimperku, odkud pochází (mimochodem odsud přivedl do tehdejší baráže velké posily v podobě hudebníků starajících se o skvělou atmosféru v hledišti), byl najednou bez hokeje, ale bleskově se vrhl vší silou na podnikání.

Skoupil několik reklamních ploch v Kladně a začal je nabízet firmám. V současnosti ve spolupráci s velkým portfoliem firem a již s kompletním servisem zaběhlé reklamní agentury pod názvem MH.billboard s.r.o.

„Když hrajete od čtyř let hokej a doslova jím žijete, dostanete se do jakési ´bubliny´. Každý den trénujete nebo hrajete, pořád dokola stejný rytmus spoustu let. Někdy zapomenete, že život přináší i něco jiného, přitom vás začíná občas něco bolet a občas se vám už trénovat nechce, třeba kvůli hloupé chřipce. Já se z té bubliny nakonec dostal a jsem docela rád. Přece jen jsem díky hokeji nějakou korunu ušetřil a investoval jsem ji do podnikání. Hokej mi přinesl v životě skoro všechno, spoustu kamarádů, díky němu jsem v Mělníku poznal svou ženu a naučil mě spolehlivosti, trpělivosti a spoustu dalších vlastností, které teď každodenně využívám v podnikání. Přechod do běžného života byl pro mě novou výzvou a to mě moc lákalo," říká pevně usazen v židli kladenského Kulihrášku, který také spoluvlastní.

Pro ty co neznají, Kulihrášek je určen hlavně rodinám s dětmi. Ty si zde hrají, rodiče si mohou odpočinout, maminky popovídat u kávy či zákusku. Jak se k tomu dostal borec, který byl zvyklý dostávat i rozdávat štulce před brankou? „Úplně jednoduše, máme s manželkou dvě děti a do původního Kulihrášku jsme chodili rádi. Nakonec jsme se s tehdejší majitelkou domluvili na spolupráci a když se jí narodila dvojčátka a neměla již na specifické podnikání tolik času, stali jsme se obchodními partnery. Od té doby tak neustále něco pro rodiny vymýšlíme, aby u nás byli všichni spokojeni," říká.

Poslední nápad? Koupíte si Zlatou kartu Kulihrášku za 1299 korun a máte celý rok volný vstup do herny a například celou zimu 30% slevu na rodinné vstupné + jedno dítě za 1 korunu do kladenského Aquaparku „Těch nápadů je mnohem víc a kdo má děti, může si sám vyzkoušet, my si budeme vážit každého prcka, který k nám zavítá," zve do příjemných prostor v centru Kladna poblíž známé mexické restaurace někdejší slavný střelec slavného gólu.