Jak se zatím v Kladně cítíte?
Opravdu dobře. V pondělí jsme měli volno po víkendu a v úterý jsme měli dobrý trénink. Všechno je v pohodě.

A co můžete zatím říct o týmu a o městě?
Jsou tu skvělí kluci. Tréninky máme dopoledne, takže pak mám hodně volného času. Snažím se hodně chodit po městě, abych všechno viděl. Už jsem si tady našel pár oblíbených kaváren. Kluci v týmu mě přivítali moc pěkně a taky je super, že tu mám Eddieho (Tralmakse). To mi taky pomáhá.

Měl váš krajan Tralmaks prsty v tom, že jste zamířil do Kladna?
Určitě o mně mluvil pozitivně, když se tady začalo řešit moje jméno. Hlavně mi ale pomohl, když jsem sem přišel. Přivítal mě tady, každý den spolu někam chodíme. Je to příjemné už kvůli jazyku, i když tu všichni mluví anglicky dobře.

Spolu jste se ale v žádném klubu nepotkali, že?
Jen v národním týmu. Hráli jsme spolu v mládežnických reprezentacích, protože je jen o rok starší než já. Vždycky jsme spolu hráli na různých turnajích a naše cesta později do Ameriky byla taky podobná. Oba jsme šli na univerzitu a pak do AHL.

Ulevilo se vám po dlouhém čekání na smlouvu od nějakého klubu?
Jo, bylo to dlouhé. Tak to ale je. Snažil jsem se být připravený celou dobu a čekal jsem na příležitost. Jsem vděčný, že mi Kladno dalo tuhle šanci.

Brankářskou dvojici tvoříte s Kanaďanem Landonem Bowem. Jak jste si sedli?
Po univerzitě, když jsem se stal profíkem, jsem k sobě vždycky měl mladší brankáře, takže je příjemné mít k sobě teď někoho staršího a zkušenějšího. Chytal zápasy v NHL, takže mi má co předat. Mluví navíc perfektně anglicky, takže mi pomůže, když něčemu nerozumím nebo se chci na něco zeptat.

Jedním z vašich spoluhráčů je i Jaromír Jágr. Co tomu říkáte?
Je to úžasné. Když jsem poprvé přišel do kabiny, abych si tam odnesl věci, tak to byl první člověk, kterého jsem potkal a který mě tady přivítal. Mluví navíc výborně anglicky, což je příjemné. Je to velký plus, že ho můžu sledovat hrát a každý den na sobě pracovat.

Do zápasu jste zatím nenaskočil, ale co říkáte na úroveň extraligy?
Vypadá rychlejší, než jsem čekal, a mnohem víc soubojová, než jsem čekal. Když hrajete v Americe, tak slýcháte, že evropský hokej není tak fyzický. Když jsem koukal na zápas s Hradcem Králové, tak tam bylo ale opravdu hodně soubojů. Je tu hodně zkušených hráčů, kteří si zahráli v NHL, ale jsou tu i mladí hráči, kteří teprve čekají na průlom. Extraliga je na vysoké úrovni.

Za poslední dvě sezony jste odchytal jediný zápas. Čím to je?
Loni jsem se zranil a musel jsem na operaci kyčle. Kvůli tomu jsem promeškal zbytek sezony. Přes léto jsem pak zůstal v Americe, kde jsem se dostával zpátky do formy a čekal na nabídku z AHL. Všechny týmy ale měly na postu brankáře plno, takže jsem se rozhodl, že je na čase vrátit se po sedmi letech do Evropy.

Teď už jste stoprocentně zdravotně v pořádku?
Ano. Cítím se opravdu dobře, dokonce lépe než před operací.

Připravoval jste se zatím individuálně?
V Americe jsem trénoval většinou s jedním trenérem brankářů. Párkrát jsem vypomohl i některým týmům, když potřebovaly brankáře do tréninku.

Na jeden ze srazů vás povolala i lotyšská reprezentace. Pomohlo vám hodně, že jste byl zase součástí týmu?
Rozhodně, jsem jim vděčný, že mi dali šanci. Pomohlo mi to hodně, věděli, že jsem za sebou měl těžký rok s operací, ale stejně mě vzali. I když jsem neodehrál ani zápas, tak to pro mě pořád byl skvěle strávený týden. Trénovat s národním týmem a kvalitními hráči pomohlo mému sebevědomí a psychice.

Pojďme se ale ohlédnout za vaší kariérou, jejíž velkou část jste strávil v Americe. Jak vám tenhle krok pomohl?
Bylo to dobré rozhodnutí. Hraje se tam trochu jiný hokej, je to rychlejší. Jakmile jste v AHL, tak jste už jen krok od NHL, což znamená, že hrajete s hráči NHL a s největšími talenty, které čekají na to, až prorazí. Je to super.

S jakými známými hráči jste se v AHL potkal? Ať už jako spoluhráč, nebo jako soupeř.
V AHL jsem hrál s Alexanderem Holtzem a Fabianem Zetterlundem nebo brankáři Nicem Dawsem a Akirou Schmidem, kteří oba teď hrají v NHL. Proti nám nastupovala řada skvělých hráčů.

Předtím jste hrál na univerzitě Lake Superior State. Co jste studoval?
Studoval jsem obchodní administrativu v mezinárodním obchodě. Byly to skvělé čtyři roky. Bylo to něco trochu jiného, nevím, k čemu tady bych to přirovnal. Nehrajete tolik zápasů, ale o to je každý důležitější. Když prohrajete zápas, který jste měli vyhrát, může vám to zkazit celou sezonu. Naučíte se tam, jak moc záleží na každém utkání. Vedle toho ještě musíte zvládat studium, abyste měli zadní vrátka, kdyby to v hokeji nevyšlo. Hokej se tam navíc hraje na skvělé úrovni – proti nám nastupoval například Quinn Hughes, který je teď kapitánem Vancouveru.

Dokončil jste univerzitu? Máte z ní titul?
Ano, mám odtamtud bakalářský titul, což je dobrý základ pro život po hokeji.

Na univerzitě jste hrával s Yukim Miurou, který nastupoval v mládeži za Kladno.
Hned po podpisu se mi ozval a gratuloval mi. O Kladně toho říkal hodně dobrého. Říkal, že je to skvělé město a jsou tu skvělí fanoušci. Bylo to fajn, že se ozval. Já sám jsem si to hned nespojil. Věděl jsem, že hrál v Česku, ale hned mi nedošlo, že to bylo zrovna v Kladně.

V Kladně byl Miura mezi fanoušky velmi oblíbený. Jaký byl jako spoluhráč na univerzitě?
Je to skvělý kluk. Jejich kultura je hodně odlišná od naší. Je neuvěřitelně pozitivní a vždycky vám se vším pomůže. To, že se mi teď ozval, mě moc potěšilo.

Jaké máte před sebou teď cíle a sny? Chcete se jednou vrátit zpátky do Ameriky?
Snem vždycky bylo a je zahrát si NHL. Jsem už ale trochu starší a musím si uvědomit, že to bude náročné se tam probojovat. Právě teď se soustředím na to, abych se vrátil zpátky po roce, který jsem vynechal. Vím, že jsem schopný hrát na nejvyšší úrovni, a chci to předvést. Potom půjdu krok po kroku.

Kladno se momentálně nenachází ve snadné situaci – v tabulce je předposlední a jeho náskok se ztenčil. Vnímáte to?
Vím o tom. Pro gólmana ale může být dobré chytat v takovém týmu. Většina brankářů má radši, když na ně jde víc střel než méně. Může to být někdy výzva, ale je dobré, když toho na vás jde hodně. Pokud pomůžu týmu k vítězstvím, tak to bude super.