Jaké to je být zpátky doma?
Teď v poslední době je to takové hektické. Hodně zařizování a tak. Jsem ale rád, že jsem hned skočil do tréninku, a jsem natěšený. Je to pro mě speciální vrátit se domů po tolika letech. Mám velkou radost, že to tak dopadlo.
O vašem možném příchodu už se nějakou dobu spekulovalo. Nebyl jste trochu nervózní, když se to táhlo?
Nebylo to tak, že by se to nějak extra táhlo. S Jirkou Burgerem a Jardou (Jágrem) jsme byli v kontaktu, záleželo spíš na situaci v Hradci. Teď ke konci už jsem usoudil, že se chci vrátit domů, tak už bylo jen pár telefonátů a pak už to běželo rychle.
V Hradci jste poslední zápasy nehrál, ale vaše rozloučení s klubem bylo opravdu hezké. Odešel jste v dobrém?
Jo, stoprocentně. Závěr jsem si samozřejmě představoval trošku jinak, ale když už se to rozlousklo, tak to ze mě všechno spadlo a všechny emoce šly ven. Být někde šest let s rodinou a vychovávat tam děti, to je něco speciálního. Nejde jen tak odejít, zabalit bágly a zapomenout na to. Celé rozloučení klubu i lidí a fanoušků se mnou mi udělalo ohromnou radost. Kdykoliv se tam budu rád vracet, ale teď můj čas uplynul.
Hned v pátek čeká Kladno právě zápas s Hradcem. Jaká bude motivace?
Motivace je hlavně taková, že chci Kladnu pomoct vyhrát. Jestli to bude proti Hradci nebo proti jinému týmu, je mi vcelku jedno. Budu ale hrát okamžitě proti klukům, se kterými jsem dlouhé roky hrál, doufám, že vím, jak na ně, a že vítězství zůstane tady u nás.
Loni jste měl zdravotní trable. Jste teď stoprocentně v pořádku?
Jo. Jsem úplně zdravý, mám z toho dobrý pocit. Odmakal jsem celou letní přípravu a nic mě neomezuje, to je pro mě hlavní. Když budu zdravý a natrénovaný, tak vím, že to můžu hrát tak, abych byl platný.
Máte za sebou druhý trénink. Co zatím říkáte týmu?
Kladno jsem sledoval dlouhodobě, jsem i v kontaktu s kluky, takže vím, jak to tady vypadá, kdo jak hraje. Mám z toho dobrý pocit, je tu dobrý mix neuvěřitelných zkušeností i talentu. Za dva tréninky jsem viděl, že mladí kluci jsou šikovní, a teď záleží jenom na tom, jak to smícháme dohromady, aby to fungovalo, abychom my pomohli mladším klukům a oni zase nás zvedli svojí energií a bezprostředností.
Jaromír Jágr psal, že je to „Last dance“. Co říkáte vy tomu, jak se tu sešla řada kamarádů z mládí?
Setkat se s Froldou (Michaelem Frolíkem) a Vorasem (Jakubem Voráčkem), se kterými jsem vyrůstal a jsme velcí kamarádi doteď, to je další z věcí, které mě lákaly. Navíc ještě s Plekym (Tomášem Plekancem), Klépou (Jakubem Klepišem) a Jardou (Jágrem), se kterými se taky znám za ty roky. Je to určitě zajímavé i pro fanoušky a novináře, teď jsme tu ale kvůli práci a nějakou srandu si můžeme užít až po sezoně.
S Michaelem Frolíkem jste vyhráli za Kladno i juniorský titul. Vybavily se vám vzpomínky?
Vždycky, když sem přijdu, tak si vzpomenu, že jsme tady vyhrávali. V té době si myslím, že jsme neměli konkurenci, takže všechno přicházelo tak jednoduše. Mám hrozně moc vzpomínek, nejen na tituly, ale i na různé bejkárny, které jsme tady prováděli. (smích) Je to hezké být zpátky.
Loni jste měli hodně soubojů a šarvátek s Tomášem Plekancem, pak jste si i vzkazovali různé věci přes média. Bylo to všechno v přátelském duchu?
Jo, přesně. On mi pak vždycky volal a omlouval se mi. Vždycky dělal „bububu“, ale všichni víme, že se v reálu bojí. (smích)
Při prvním vzájemném zápase dokonce z vašeho konfliktu vznikla hromadná bitka. Co se tam stalo?
To nevím, Pleky měl asi nějaké trápení. Něco ho trápilo, a tak si to vybil na mně. My jsme navíc v tom zápase hráli šíleně, co si pamatuju. Vím, jak nepříjemné je hrát proti Plekymu, Pleky ví, jak nepříjemné je hrát proti mně. Teď jsme v jednom dresu a ostatní týmy to proti nám asi bude hodně bavit.
V tomhle ohledu budete hodně silné duo.
Mají se na co těšit. Jak ale říkám, oba jsme takoví, že chceme vyhrávat a dáme do toho všechno. Doufám, že to tak zůstane a budeme pomáhat týmu.
V rozhovorech jste zmiňoval, jak míváte po Plekancových sekerách modřiny na nohách. Bude asi příjemné mít ho konečně za spoluhráče, ne?
Asi si zruším životní pojistku, vždycky jsem se musel proti Plekymu pojišťovat, protože mě osekal. (smích) Teď už jsme na stejné straně, takže je mi to jedno.
Kamaráda Jakuba Voráčka teď poznáváte v roli trenéra. Jaký je jako kouč?
Jsem tady teprve dva dny, takže jsem toho ještě tolik nepoznal. Teď jsme měli mítink na přesilovku. Odehrál spoustu mistrovství, olympiád, má přes tisíc zápasů v NHL, takže zkušenosti má neskutečné. Byli bychom hloupí, kdybychom si jeho rady nebrali k srdci a nepoužili je v zápasech. Je od něj obdivuhodné, že se sem vrátil a chce pomoct v jakékoliv roli. Myslím, že to bude klapat.
Fanoušci se na váš možný návrat ptali už v minulosti, ale Jaromír Jágr vždycky odpovídal, že jste i zadarmo drahý. Zaznamenal jste to?
Jasně, to mi od té doby říká skoro každý. Už dřív mi říkal, že jsem byl nejdražší hráč v historii Kladna. Před 12 lety jsem tady dal snad jen gól, nic moc to nebylo. Vlastně se mu ani nedivím. Doufám, že po sezoně řekne něco jiného.
Jak to, že jste se tedy domluvili?
Musel jsem hodně ustoupit a poprosit ho, jestli mě nevezme. (smích)
