Předchozí
1 z 5
Další

František Pospíšil (02. 04. 1944)

Legendární obránce strávil v Kladně osmnáct sezon a mužstvo vedl dlouhá léta jako kapitán. Čtyřikrát s ním získal mistrovský titul a pátý přidal z pozice trenéra po hráčské kariéře. Během ní pravidelně reprezentoval a zúčastnil se 11 mistrovství světa, tří olympijských her a Kanadského poháru v roce 1976. Třikrát se stal mistrem světa, na dvou šampionátech byl nejlepším obráncem. Reprezentační působení ukončil s bilancí 262 utkání a 25 gólů, v kladenském dresu přidal dalších 621 zápasů a 134 branek. Vedle Kladna později trénoval také Litvínov a reprezentaci do dvaceti let i tu dospělou. V kladenském klubu působil jako generální manažer a ve stejné době vedl i místní mládežnické celky. Jeho dres s číslem 11 dodnes visí pod stropem ČEZ stadionu.

Legendární obránce Kladna František Pospíšil nastoupil v roce 1968 proti Košicím po zranění, přesto patřil k nejlepším hráčům. A stejně slavnému Jiřímu Holečkovi dal i branku.Legendární obránce Kladna František Pospíšil.Zdroj: archiv Rytířů Kladno

Zdeněk Nedvěd st. (16. 02. 1945)

S hokejem začínal v Lánech a přes mládež v PZ se v sezoně 1962/63 dostal do kladenského áčka. Tam strávil dohromady třináct sezon, které přerušila jen vojenská služba v Košicích. Celkem čtyřikrát získal s Kladnem v 70. letech mistrovský titul a v klubových barvách odehrál 709 utkání, během nichž nastřílel 376 branek. Jeho syn Zdeněk byl rovněž výborným hokejistou, který to dotáhl až do NHL, kde odehrál 31 zápasů za slavné Toronto Maple Leafs.

Miroslav Termer (21. 03. 1943 – 25. 10. 2022)

Odchovanec klubu se do kladenského áčka prosadil až po návratu z vojny, kterou odsloužil v Dukle Litoměřice a Dukle Košice. Poté ale hájil kladenskou branku dlouhých 15 let a s klubem byl u čtyř mistrovských titulů. Za svoje působení odchytal za Kladno 549 zápasů, z toho 341 soutěžních. Po konci v klubu v roce 1978 přestoupil do pražské Sparty a kariéru ukončil o čtyři roky později jako nejstarší hráč celé ligy v Zetoru Brno. Několik startů přidal i v národním týmu. V počátcích své kariéry se stavěl mezi tři tyče i ve fotbale, kde hájil barvy Slovanu Kladno.

Lubomír Bauer (23. 12. 1947)

S hokejem začínal v Kladně a jeho barvy taky po většinu hráčské kariéry hájil. Výjimkou byla jen léta na vojně, která rozdělil mezi Jihlavu a Liberec. Jinak byl svému mateřskému klubu věrný od debutu v roce 1966 až do roku 1983. Za tu dobu stačil za modrobílé odehrát 814 zápasů, v nichž nastřílel 257 gólů. Co se týče mistrovských titulů, má sbírku jako málokdo – pětkrát se radoval s Kladnem a dvakrát s jihlavskou Duklou. Po skončení kariéry plnil v Kladně roli vedoucího mužstva, sportovního manažera a také trenéra.

Kladenská legenda Lubomír Bauer v modrém proti Spartě.Kladenská legenda Lubomír Bauer v modrém proti Spartě.Zdroj: archiv Rytířů Kladno

Bohumil Čermák (20. 09. 1947)

V úvodu dospělé kariéry si odskočil na vojnu do Dukly Litoměřice, od návratu v roce 1968 ale zůstal věrný kladenským barvám až do roku 1982. Díky tomu byl součástí zlaté party, která oslavila pět ligových titulů a vítězství v Poháru mistrů evropských zemí. Za Kladno celkem odehrál 844 utkání a vstřelil 127 branek. Po konci v Kladně působil jako hrající trenér ve Slaném, později sundal výstroj a už jen trénoval. V této pozici působil u kladenského dorostu, v Berouně, Slaném i italském Zoldo. Jeho syn David nastupoval také za Kladno a ještě v sezoně 2021/22 ho vedl z pozice hlavního trenéra.

Jaroslav Vinš (30. 12. 1947)

V klubu jako kluk začínal a poté mu zasvětil prakticky celou svoji hráčskou kariéru. Do áčka se dostal v sezoně 1965/66 a kromě dvou let na vojně v Jihlavě v ní působil až do roku 1986. Logicky tak má na kontě všech pět kladenských titulů ze sedmdesátek i vítězství v Poháru mistrů evropských zemí. Další dva ligové triumfy pak stihl přidat s Jihlavou. Dodnes je s 1099 odehranými zápasy kladenským rekordmanem v počtu startů. Během té doby nastřílel 174 branek. Zahrál si i za reprezentaci a po konci v Kladně ještě nastupoval za Lokomotivu Beroun.

Eduard Novák (27. 11. 1946 – 21. 10. 2010)

S hokejem začínal až v patnácti letech, přesto prožil kariéru, o které se mnohým jiným mohlo snít. Dospělý hokej poprvé okusil na vojně v Košicích a Písku a po návratu už se stal členem kladenského kádru. Za něj odehrál nakonec 742 utkání a nastřílel 491 branek. S Kladnem slavil pět titulů a také triumf v Poháru mistrů evropských zemí. Na začátku 80. let nastupoval za Gottwaldov, rakouský Klagenfurt a japonský klub Furukawa Denko. Úspěšný byl i na mezinárodním poli – s reprezentací získal dva tituly mistrů světa a stříbro a bronz z olympiády. Po hráčské kariéře se věnoval trénování a vedl vedle Kladna také Plzeň, Gottwaldov a Zlín.

Milan Nový (23. 09. 1951)

Odchovanec klubu začínal v devíti letech v místní přípravce a na začátku roku 1969 odehrál první zápasy za áčko. Jeho barvy hájil kromě dvou let na vojně v Jihlavě až do roku 1982, kdy si odskočil do NHL do Washingtonu a následně také do Švýcarska a Rakouska. Po zahraniční misi se ale vrátil a ještě ve třech sezonách Kladnu pomohl. Jeho bilance v klubu se tak zastavila na 833 zápasech a 664 gólech, což z něj činí historicky nejlepšího kladenského střelce. Na svém kontě má šest titulů, vítězství v Poháru mistrů evropských zemí i úspěchy na mezinárodním poli. Konkrétně dvě zlata, čtyři stříbra a jeden bronz z mistrovství světa, stříbro z Olympiády a stříbro z Kanadského poháru. V reprezentaci celkem nastřílel 122 branek a je králem Klubu ligových střelců. V 80. letech působil v klubu jako sekretář a jeho číslo šest dodnes visí pod stropem ČEZ stadionu.

Slavní Kladeňáci Milan Nový (vlevo) a Eduard Novák, s nimi vpravo Jiří Filip, což je byl i výborný tenista.Slavní Kladeňáci Milan Nový (vlevo) a Eduard Novák, s nimi vpravo Jiří Filip, což je byl i výborný tenista.Zdroj: archiv Rytířů Kladno

Otakar Vejvoda st. (11. 11. 1950)

Dospělý hokej okusil nejprve v mateřském Kladně, ale na první velký úspěch dosáhl na vojně v Jihlavě, kde slavil mistrovský titul. Po návratu domů pak přidal dalších pět a navíc se s klubem radoval i na evropském poli. V dresu Kladna posbíral až do svého odchodu 640 utkání a 102 branek. Od roku 1981 dalších pět let hájil barvy pražské Sparty. Tečku za hráčskou kariérou udělal dvěma sezonami v CZ Bělehrad. V roce 1989 pak začal působit jako trenér u kladenské mládeže a propracoval se až do áčka. Později trénoval i Litvínov, Kadaň, japonské Furukawa Denko, Beroun, korejský Anyang Hala a Rakovník.

Václav Sýkora (24. 10. 1952)

Odchovanec klubu debutoval v kladenském áčku v roce 1971 a za Kladno nastupoval kromě dvou let v Dukle Trenčín až do roku 1986. Za tu dobu odehrál v modrobílém dresu 844 zápasů a nastřílel 409 gólů. S klubem slavil pět titulů i vítězství v Poháru mistrů evropských zemí a po konci v Kladně zamířil do italské Cortiny d’Ampezzo. Po návratu se z něj stal trenér a postupně vedl kromě Kladna také Spartu, Litvínov, Znojmo, Pardubice, Chomutov a Hradec Králové. Zkušenosti sbíral také v KHL a ve Finsku. Se Spartou a Pardubicemi dokráčel až k mistrovskému titulu a Lva Praha dovedl v KHL do finále. Naposledy byl asistentem trenéra v Litvínově.

Legendy hokejového Kladna, zleva Zdeněk Müller, Václav Sýkora a Jaroslav VinšLegendy hokejového Kladna, zleva Zdeněk Müller, Václav Sýkora a Jaroslav VinšZdroj: archiv Rytířů Kladno

František Kaberle st. (06. 08. 1951)

S hokejem začínal v pozdějším věku, ale propracoval se až do ligy a byl skvělým obráncem jak pro Kladno, tak pro reprezentaci. V modrobílém dresu získal pět mistrovských titulů i Pohár mistrů evropských zemí a jeden ligový triumf přidal ještě v Jihlavě. V kladenském áčku odehrál dohromady 547 zápasů a nastřílel 81 gólů. Později působil v japonském Furukawa Denko. Pravidelně během kariéry také reprezentoval a na svém kontě má dva tituly mistra světa a tři stříbra ze světových šampionátů. Po konci hráčské kariéry vedl jako trenér kladenský dorost a s Václavem Sýkorou koučoval i áčko. Trenérské angažmá si zkusil i v Německu a na konci tisíciletí trénoval v japonském Furukawa Denko.

Jan Novotný (10. 06. 1953)

S hokejem začínal v Kladně, kvůli vojně ale přišel o první titul klubu v 70. letech. Následně se ale vrátil a u dalších čtyř nechyběl stejně jako u vítězství v Poháru mistrů evropských zemí. Později po titulových žních pomohl Kladnu k postupu zpátky do nejvyšší soutěže, když byl dokonce nejlepší střelec i nejproduktivnější hráč týmu. Za kladenské áčko během 14 sezon odehrál 739 zápasů a nastřílel 282 gólů. Kariéru si poté ještě prodloužil v jugoslávském Novém Sadu a německém Kulmbachu. S hraním hokeje definitivně skončil v Berouně. Později se věnoval trénování a vedl jak kladenskou mládež, tak áčko. V dalších letech se představil na střídačce Zvolenu, Katowic, Řisut a Slaného.

Jan Neliba (05. 09. 1953)

Rodák z Příbrami se přesunul do Kladna v dorostu a už v 19 letech nastupoval za áčko v soutěžních zápasech. Poté odešel na vojnu do Dukly Jihlava, se kterou získal svůj první titul mistra ligy. Další čtyři pak přidal po návratu do Kladna, kde slavil i triumf v Poháru mistrů evropských zemí. V polovině 80. let odešel na dva ročníky do Lukko Rauma a působil jako vůbec první Čech ve Finsku. Tam se také po dalším roce v Kladně vrátil. V kladenském dresu odehrál celkem 632 utkání a vstřelil 70 branek. Úspěchy měl i s reprezentací, s níž vybojoval bronz na mistrovství světa. Další medaile pak přišly z pozice trenéra. Koučovat začal Neliba v Kladně a později vedl Vsetín, se kterým získal tři ligové tituly. Dále vedl finské KalPa, České Budějovice, Mladou Boleslav, Nitru, Most, Znojmo, ústeckou mládež, Slovan Bratislava, se kterým došel ke slovenskému titulu, Fehérvár, Žilinu a kladenskou mládež. U té působí dodnes.

Miroslav Krása (02. 02. 1952)

Vynikající gólman, který vyšel z líhně PZ Kladno, si dospělý hokej vyzkoušel na vojně v Jihlavě, kde získal svůj první mistrovský titul. Pět jich pak přidal s Kladnem a navrch ozdobil svoji vitrínku úspěchů ještě vítězstvím v Poháru mistrů evropských zemí, kde odchytal všechny čtyři zápasy svého týmu. V rozhodujících nájezdech za jeho záda nedostali puk ani Bragin nebo Kulikov. Z Kladna odešel až v roce 1987 do jugoslávského Nového Sadu. Za Kladno celkem nastoupil do 579 zápasů a po konci hráčské kariéry v něm trénoval brankáře všech kategorií.

Kladenská brankářská legenda Miroslav Krása získala pět titulů s Kladnem a jeden s Jihlavou.Kladenská brankářská legenda Miroslav Krása získala pět titulů s Kladnem a jeden s Jihlavou.Zdroj: archiv Rytířů Kladno

Miroslav Křiváček (17. 12. 1952 – 14. 02. 1991)

V mládí si zahrál za oba kladenské kluby, vojnu pak absolvoval v Dukle Liberec. Domů se ale vrátil právě včas – stal se stálým členem áčka a s klubem postupně oslavil pět titulů i vítězství v Poháru mistrů evropských zemí. V modrobílém dresu odehrál celkem 443 zápasů, ve kterých vstřelil 230 branek. Později působil ještě ve Slavii Praha a ve Stadionu Liberec. Zemřel předčasně ve věku pouhých 38 let.

Zdeněk Müller (15. 10. 1952)

Odchovanec PZ Kladno hrál za první tým Kladna mezi lety 1973 a 1985. Za tu dobu stihl všech pět titulů klubu ze 70. let i vítězství v Poháru mistrů evropských zemí. Dohromady za tu dobu odehrál 765 zápasů, ve kterých vsítil 286 gólů. Po skončení hráčské kariéry se vrhl na trénování a vedl kladenskou mládež i áčko, japonské Furukawa Denko, Kralupy nad Vltavou, Beroun, Ústí nad Labem nebo Slaný. Jako hlavní trenér působil u kladenského A týmu sedm sezon v řadě mezi lety 2002 a 2009. 

Milan Skrbek (05. 01. 1954)

Další odchovanec Pézetky se dostal do áčka právě včas, aby stihl s klubem vybojovat všech pět titulů ze sedmdesátých let i vítězství v Poháru mistrů evropských zemí. Na vojnu si odskočil až na začátku 80. let do Dukly Trenčín a následně se ještě vrátil do Kladna, kde po konci hráčské kariéry začal s trénováním. Po mládeži působil jako asistent i u áčka a posléze vedl také Znojmo, Kolín, libereckou mládež a Ústí nad Labem. Jeho synovcem je současný asistent trenéra Rytířů Pavel Skrbek, který se jako hráč dostal i do NHL.