Váš tým hned při premiérovém mistrovství světa přepsal české juniorské dějiny.


Rozhodně je to neskutečný pocit, obrovský úspěch pro český hokej. Nikdo totiž s takovým výsledkem vůbec nepočítal. My jsme si po celý šampionát věřily a nakonec to dotáhly až na vytouženou medaili.


Jaký je rozdíl mezi Kanadou a Českou republikou?


Kanada je pěkný stát, ale řekla bych, že se lišíme téměř ve všem. V mentalitě, infrastruktuře, prostředí. Je to tu lepší i po hokejové stránce, což byl pro mě nezapomenutelný zážitek.


Konkrétněji?


Byli jsme se podívat na zápase NHL mezi Calgary a Islanders, kvalita hokeje i atmosféra převyšují naši soutěž.


Podali jste maximální výkon, nebo se přece něco nepovedlo?


Chyby tam rozhodně byly, ostatně jako všude. Jinak jsme ale dodržovaly vše, co se po nás chtělo a k úspěchu jsme dokráčely především týmovou prací.


V čem jsou lepší zámořské týmy Kanady a USA?


Jsou rychlejší, lépe brání, mají výbornou střelbu - jdou do všeho po hlavě. V tom se evropský ženský hokej výrazně liší. Mají větší základnu a prozatím jim nikdo nemůže konkurovat.


Koho z družstva bys vyzdvihla?


Alenu Polenskou a Lucii Povovou. Obě se postaraly o spoustu bodů, dlouho působí v USA a proto mají zkušenosti. Ve všech zápasech nám v důležitých okamžicích pomohly, jsou o trochu jinde než ostatní české hráčky.


A co atmosféra v kabině?


Problémy nebyly. Nějaké to povzbuzování samozřejmě ano, ale jinak jsme držely pospolu.


V boji o bronz jste přehrály Švédsko, to je fantazie.


Těžko říct, ani sama nevím. Měly jsme Lucii a Alenu, které v samotném závěru zápas rozhodly, stálo při nás i štěstí. Podaly jsme však dobrý výkon a já doufám, že ho brzy zopakujeme.


Proti kterým celkům jste zahrála nejlépe?


Nejlepší utkání jsem sehrála s Finskem a Německem, ostatní na mě byli moc silní (smích).


Dokázala byste v Kanadě žít?


Určitě. Mým velkým snem je jednou hrát tady nebo v USA, zvykla bych si tam. Možná jenom to jídlo. Maso k snídani pro mě bylo opravdu velkým soustem (smích).


Změnil se od té doby nějak tvůj život? Začínají se lidé o tebe více zajímat?


Ani bych neřekla, zůstalo vše při starém. Je jasné, že moji známí o tomto úspěchu ví a přejí mi ho, ale zájem širší veřejnosti není téměř žádný.

Viktor Sandev