Ve čtvrtém utkání jste ale mohly rozhodnout o postupu do finále. V poslední třetině jste však obdržely čtyři branky. Proč to nevyšlo?

Žádný výpadek tam nebyl, spíš jsme měly smůlu, protože za stavu dva dva, a nejen za něj, jsme neproměnily plno gólových příležitostí a nakonec jsme za to zaplatily.

Jak z Vašeho pohledu zápasy ve Slezsku vypadaly?

Obě utkání byla stejně jako na Kladně dost vyrovnaná. Každý chvíli tlačil. Série má společné, že se ve všech zápasech hraje ofenzivně. V každém zápase se stalo, že nám ujela hráčka a jela sama na branku. To bylo v každém utkání tak čtyřikrát. Trenéři nás na to upozorňovali a přesto se nám to stávalo. Nechaly jsme se prostě unést hrou dopředu a byl pak problém. Neskutečně nás v těch chvílích podržela brankářka Šmardová. Máme hodně věci co zlepšovat do zápasu na kladně, ale máme na to čtrnáct dní. Věříme, že se dobře připravíme.

Takový styl musí vyhovovat střelkyni Petře Melicheríkové, která se soudě podle počtu vstřelených branek po dlouhodobém zranění rychle vrací do bývalé formy.

Má za sebou dvě operace a její návrat po téměř roční pauze je pro nás psychickou vzpruhou. V podstatě je nenahraditelná.

Za Kladno poprvé v sérii nastoupila americká obránkyně Lorna Wilson. Jak se jí dařilo?

Je pro ni dost těžké z její pozice najednou naskočit do neznámého týmu. Určitě ale nezklamala ale potřebuje ještě nějaký čas si zvyknout na náš hokej i spoluhráčky.