„Pořád tomu nemůžu uvěřit. Byl to neuvěřitelný pocit, nevěděl jsem, co mám dělat a jak se mám radovat," hledal Oldřich Horák slova, která by nejlépe vystihla jeho slastné pocity.

„Věděl jsem, kde sedí rodiče. Na taťku jsem se podíval," děkoval na dálku za podporu talentovaný bek.

Jako cennou upomínku na dosud životní zápas a trefu mu bude doma připomínat puk, který mu přivezl spoluhráč Petr Holík. „Napíšu na něj první gól v extralize. Že to bylo proti Kladnu, si budu pamatovat," pousmál se.

Třetí formace beranů ve 46. minutě přečíslila Kladno do situace tři na dva a nechala potřetí v zápase explodovat natřískaný stadion. „Nedobruslili situaci, najel jsem si a Petr Holík mi to dal mezi kruhy, vystřelil jsem a spadlo to gólmanovi pod rukou," popisoval.

Jágr a spol. mnohdy uspořádali před Horčičkou hotový kolotoč, přesto berani obětavostí, bojovností a nasazením hvězdný soubor skolili. „Nesměli jsme si vůbec uvědomovat, že proti nám stojí Jágr, Plekanec a další. „Museli jsme je dobruslovat, chodit do nich důsledně a nenechat je rozjet. Byla to obrovská škola a můžu být za ně rád," pochvaloval si Horák.

Ten se s hvězdnou „68" setkal v souboji v první části. „Bránil se velmi těžko. V první třetině jsem do něj šel, ale byl jako zeď. Nemohl jsem ho odstavit," kroutil Horák uznale hlavou.

Dokonce měl možnost sledovat i kousky borců, které znal jen z televize, plakátů a kartiček.

„Měl jsem čas se ze střídačky dívat, jak hrají přesilovky. Vzal bych si od nich úplně všechno, kdyby to šlo. Hlavně ten přehled a přihrávku," obdivoval své slavnější kolegy Kaberleho a Židlického.

Slavný triumf nad hvězdou sledoval vyprodaný stadion Luďka Čajky. „Fanoušci byli parádní, bylo to neskutečné, přišel plný dům a lidi fandili," zářil štěstím zlínský hrdina Oldřich Horák.