Tam letos zářily hlavně české ženy, které se nečekaně staly mistryněmi světa. Bohužel bez kladenského zastoupení. „To je škoda, ale jinak je to pro český ženský hokej skvělá věc a holkám to moc přeji,“ usmíval se vedoucí kladenského týmu Jan Fiala.

Muži v nominaci kladenské zastoupení měli. Nejen Kameše s Vlčkem, ale také Jana Bessera či Milana Tomana, ti oba modrobílé kladenské barvy v minulosti také oblékali.

Bohužel týmu svěřenců Jiřích Suhrady a Stehlíka se stala osudná sladká Franci. Ta je porazila už v základní skupině 2:0 a poté i v semifinále 3:1. „Pokaždé jsme byli lepší, ale zachytal jim gólman a měli jsme hromadu smůly. Vždyť jsme v obou zápasech snad pětkát nastřelili tyčku nebo břevno,“ stěžoval si mladší z rodu Kamešů a Vlček s ním docela souhlasil. „Určitě, ale oni docela organizovaně bránili. Když měli brejk, pokaždé to obrátili a bleskově byli zase čtyři vzadu. Přitom se mi zdálo, že bruslit moc neumí, byli to takoví fotbalisté s hokejkami. Přirovnal bych je k Řekům na fotbalovém Euru před čtyřmi roky,“ popsal Vlček hru týmu galského kohouta, jenž dokokrhal až do finále, kde nestačil na USA.

S těmi se naopak Češi famózně vypořádali ve skupině, kde je zdolali 8:1. „V tom utkání zazářil Martin Vozdecký. Vždycky jsem o něm slyšel, že je v in-line hokeji nepřekonatelný, jenže mě o tom nějak nepřesvědčoval. Ale tenhle zápas ho asi bavil, byl neuvěřitelný. Podílel se snad na šesti gólech a puk Američanům vůbec nepůjčil,“ chválil Vlček spoluhráče.

Podle něj i Kameše seděla hra USA Čechům podstatně víc než Francie. „Určitě, hráli víc hokej, což nám vyhovovalo,“ přiznal Kameš, který zkusil porovnat oba šampionáty.

„Změna je v pravidlech. Na Slovensku se hrálo na ofsajd na červenéjako v české extralize, v Německu to bylo volnější. Můžete přihrát od své brány až k soupeřově, ale zase jsou klece o něco menší. Hra je ale taková volnější,“ zamyslel se chlapík, který si v Německu zahrál o dost víc. „Na Slovensku bylo víc hvězd, tady jsem se dostal i na přesilovku. I proto jsem dal nějaké góly,“ okomentoval obránce svých pět vstřelených gólů. Tři dal Koreji, po jednom Němcům a Američanům.

Jednou se prosadil také Vlček proti Němcům. „Já naopak hrál více na Slovensku, tady jsem jeden a půl zápasu stál. Ale jinak to bylo pohodové mistrovství. Dobrá parta a to i mezi všemi mančafty. Šampionát na Slovensku byl ale nabitější,“ dodal Ladislav Vlček.

Oba hráči si nyní konečně užijí krátké dovolené a poté shodně vyjedou na led Berounských medvědů, které letos čeká v I. hokejové lize náprava loňské zpackané sezony. Dostali jednu velkou posilu, trenéra Otakara Vejvodu, jenž se vrátil z Koreje. „O tom není žádná, že to je největší posila. Dost očekávám i od brankáře Altrichtera a Mazance. Oba jsou z Plzně, mezi kluby údajně vznikla nějaká spolupráce. Každopádně jsme odhodláni, aby se v Berouně po nějakých čtyřech letech hrálo play-off a hlavně dobrý hokej,“ uzavřel Ladislav Vlček.