„Já vždycky řešil jenom sám sebe. Když se budu cítit dobře, tak je mi jedno, proti komu nastoupím, když se budu cítit špatně, tak je taky jedno, kdo tam bude,“ vyprávěl po čtvrtečním tréninku majitel kladenského klubu a stále hrající útočník Jaromír Jágr.

A teď se cítíte dobře?
Úplně na ho*no. Cítím se, jako by mi bylo padesát jedna. Věřil bys tomu? (smích)

Ale herně se vám v současnosti daří, dáváte góly…
To je normální. To je podle toho, jak se člověk vyspí.

Jak spíte poslední dobou?
Není důležité, jak jsem spal včera nebo dneska. Důležité je, jak budu spát na zítřek.

Máte nějaké rituály, abyste dobře spal?
Všechno úplně stejné, tam se nic nemění. Trénuju stejně, všechno dělám stejně jako posledních třicet let.

Takže pátečnímu zápasu nepřikládáte větší váhu? Nějak to dopadne?
Samozřejmě, že to nějak dopadne. Každý to bere jinak, pro mě to je o něco horší, protože mám i pohled majitele. To jsou otázky, na které se mi hrozně těžko odpovídá. Chápu, že lidi zajímá, jak se člověk cítí před zápasem. Já si ani nemyslím, že to je důležité. Zápas tě k něčemu dovede. Někdy se můžeš cítit špatně a postupem zápasu se to vyvíjí podle toho, jak se mění skóre nebo jak se ti daří. Závisí to na spoustě maličkostí a detailů. Důležité je mít pocit, že jsi pro to udělal všechno. Během zápasu se ale může stát milion jiných věcí, které to ovlivní. Může tam být zranění, dobrá forma druhého mužstva nebo špatná forma druhého mužstva. O věci, které jsou okolo, by ses ani neměl starat. Jenom o sebe a udělat pro to maximum.

Říkal jste, že je tam pohled majitele. Myslel jste větší zodpovědnost?
Jako majitel jsi zodpovědný za všechny ostatní zaměstnance. Od hráčů až po ledaře.

Pamatujete si, jak jste před čtyřmi roky dal v Českých Budějovicích čtyři góly a rozhodl o postupu do extraligy?
Jak je to dlouho?

Čtyři roky.
To jsem byl ještě mladý. Kdyby teď bylo před čtyřmi lety, tak se vůbec o nic nestarám. To bych vám odpověděl jednoduše. Kluci neblbněte, běžte se ptát jinam. (smích)

Z hokejového prostředí zaznívají hlasy, že baráž bude pro extraligový klub snadná, protože týmy z Chance ligy nemají potřebnou kvalitu…
Tohle absolutně nehraje roli. Věřím, že kdybys nastoupil hned po sezoně, tak bys měl mít určitou výhodu. Jinak to ale nejde udělat. Mužstvo, které hraje baráž, musí čekat na svého soupeře, kterému trvá 45 dní, než se to rozhodne. Oni mají zase nevýhodu v tom, že pravděpodobně budou unavení, pobití a může tam být daleko víc zranění. Tým z extraligy má nevýhodu, že přes čtyřicet dní jen trénuje. Vypadneš z toho už za týden. Řešili jsme to minulý rok jinak. Hrála se baráž v nižší soutěži, hrála se na Slovensku. Nevím, jak to mají teď, v Chance lize se sestupuje přímo, takže nejsou soupeři. Pro tým, který bude hrát baráž, je to proto mnohem těžší.

Jak náročné by bylo pro vás osobně vypadnout z toho a čtyřicet dní jen trénovat?
Nemám s tím problém, udržoval bych se v tréninku. Pokud se nezraním, tak bych měl být v pohodě. Nejde o trénink, spíš o zranění. Tak jsem to měl poslední roky tady v extralize. Většinou jsem se během sezony dlouhodobě zranil a v mých letech je daleko obtížnější vracet se zpátky. Je tam blok a víš, co se může stát, když si to obnovíš. Mladí to takhle nemají, není u nich takový blok. Lépe se to hojí, když už nic necítí, tak prostě jdou. V pozdějším věku je opravdu těžší se vrátit.

Jak vnímáte to, že i Motor táhnou zkušení hráči kolem čtyřicítky?
Svět se nějakým způsobem vyvíjí. Všichni poukazují na starší hráče, kteří tady zůstávají a jsou pořád kvalitní a rozhodují zápasy. Pojďme ale zpátky do NHL. Kolik je Crosbymu a Ovečkinovi? Taky jsou to staří hráči a pořád hrají velice důležitou roli. Je tam McDavid, ale ten je úplně odskočený, to je něco úplně jiného. Třeba Ovečkin si v tolika letech pořád dá v klidu čtyřicet gólů, Crosby je taky nejlepší hráč týmu. A je jim 35 a 37 let a bavíme se o NHL. Je to tak i v jiných týmech. Pokud chceš být dobrý, tak je to jenom o tom najít si svou cestu a věnovat se tomu. Věk nehraje takovou roli. U starších lidí jsou priority jiné. Většina má rodinu, malé děti. Když ale děti vyrostou, tak se tam jdou i odreagovat a může to pro ně být impuls. Pokud máš hokej rád, tak věk nehraje vůbec žádnou roli. Spíš naopak. Když se dokážeš připravit a trénovat, tak to není problém.

Podobných zápasů jste za poslední roky sehráli hned několik, zatímco České Budějovice tam zahučely z loňského třetího místa. Může hrát psychika ve váš prospěch?
Každý to má jinak. V zápase opravdu rozhodují maličkosti. Někdy vyhraje daleko horší tým. Je smutné, když si vezmeš těch 52 kol, kolik jsme tam poztráceli bodů. To ale může říct každý tým a říkáš si to každý rok.

V posledních zápasech jste pokaždé sahali po bodech. Vidíte herní progres?
Já si nemyslím, že jsme hráli špatně. Nevýhoda byla, že jsme nastoupili zrovna na týmy, kterým šlo o hodně a které jsou kvalitní. Klíčový byl zápas s Olomoucí. Osm minut před koncem jsme vedli a nechali jsme si zápas utéct. Kdybychom to zvládli, tak možná i další dva zápasy vypadaly jinak. Jsou to maličkosti, je to jako život.

Specifické utkání čeká na Adama Kubíka, který má na příští sezonu smlouvu právě v Českých Budějovicích. Řešili jste to spolu?
Můj názor na to znáte. Já byl 25 let v NHL a tohle tam mají vyřešené správným způsobem. V Evropě to je jinak. Škodí to hlavně majitelům, kteří z hráčů absolutně nedostanou maximum do konce smluv. Ať chceš, nebo nechceš, tak důvěra v hráče, i když může tvrdit, že je stoprocentní profesionál, se ztrácí. Už na hráče, kteří mají podepsáno jinde, koukáš jiným způsobem. Není to ale jenom o hráčích, je to i o trenérech. Mně to hlava nebere. Zažila to minulý rok Boleslav s Hradcem. Kouč už měl podepsáno do druhého týmu, gólman už byl taky jako jejich soupeř. Je to takové divné.

V NHL se taky některé věci předjednávají dopředu, ne?
Jako během sezony? To asi těžko, ne? Tam je strašně moc času. Polovina mužstev končí v půlce dubna, pak máš mužstva, která vypadávají z play off. I když skončíš, tak pořád máš minimálně tři neděle do free agency a sezona začíná až v září. Tam není letní příprava jako tady. To je můj pohled na věc.

Byla by výhoda pro majitele nemuset řešit baráž a rovnou se začít věnovat další sezoně?
Bude to takové, jaké to bude, všechno má plusy a mínusy. To neznamená, že nechci vyhrát, samozřejmě chci mít co nejméně starostí. Ideální by bylo, kdyby byla pořád šance hrát o play off a prodloužit si sezonu. Kvůli velkým nákladům na energie tady zase nebude led pro mládež, když skončí sezona brzo. Má to svoje plusy a mínusy. Úplně ideální je, když se dostaneš do finále a všichni jsou spokojení.

Platí opět to, že budete tým sestavovat až po sezoně?
My máme všechny hráče podepsané. Někde jsem četl, že máme podepsané dva hráče, a nechápu, kde se to vzalo. Máme podepsané víceméně všechny na další sezonu. Ti, co nebyli, se podepsali. Teď nemluvím o Plekym a Klépovi, ale většina ostatních má buď opci, nebo je podepsaná. Tam problém není. Problém bude, kdybychom to neudělali. To bychom hráli s velkým rozpočtem. (smích)