Potkaly se týmy, které se poslední dobou výsledkově trápí. Bylo to podle vás na ledě vidět?
Ze začátku to bylo opatrné. Oni mají za sebou špatnou sérii zápasů, my také. Takže nikdo nechtěl udělat chybu. Bylo to pro diváka nekoukatelné. Potom ale nějaké šance byly.

Stejně jako v Brně, i v Českých Budějovicích jste dorovnali dvoubrankovou ztrátu a stejně to na body nestačilo. Jak moc vás to sráží?
Je to horší než prohrát o tři čtyři góly. Ale to jsou věci, kdy srážíme sami sebe. Nikdo jiný. Ty týmy využívají jen velkých chyb, které děláme. Ale to je furt to stejné dokola, to si říkáme po každém zápasu.

Před začátkem musela přijet sanitka pro Adama Kubíka. Nerozhodilo vás to třeba do začátku?
To ne. Tohle jsou věci, co mají zůstat v kabině. Naopak by nás to mělo nakopnout.

Za poslední tři zápasy jste Budějovicím nasázel čtyři góly. Dá se říct, že jsou pro vás oblíbeným soupeřem?
Nehraje se mi proti nim špatně. Ale my bychom potřebovali body do tabulky než moje góly. Na ledě jsem se cítil dobře, ale je to k hov.u, když odjíždíme bez bodu.

Měl jste víc šancí dát gól…
První výborně vychytal gólman. Vyjel až mezi kruhy a nedal mi prostor, kam vystřelit. Byly tam i další střely, které tam nespadly. Samozřejmě i tohle chybí. Jsou to góly, které se ode mě očekávají. Je to další věc, na které musím zapracovat. Víc střílet, aby to tam začalo padat.

Chyběl vám třeba i gól z přesilovky. Co je tam špatně?
Proti Pardubicím nebyly přesilovky špatné. Každý to ale brání jinak. Budějovice to hrály aktivně a to nám nesedí. Chybí nám tomu šťastnější moment, kdy budeme lépe postavení a dobře si to dáme. Je to těžké hodnotit.

Velké šance jste měli v posledních dvou minutách. Není to o sebevědomí?
Je tam křečovitost. Chybí lehkost, kdy by to někdo vzal na sebe a rozhodl zápas. Jsme v tom namočení všichni. To ale není žádná omluva. Můžeme za to jedině my. Teď nás čeká repre pauza. Nezbývá než tvrdě potrénovat. Co bylo, to musíme hodit za hlavu a nastoupit do druhé půlky sezony s čistou hlavou. Pokud chceme, aby se příští rok na Kladně hrála extraliga, tak každý bude muset vyndat hlavu z prdele a nechat na ledě všechno.

Po závěrečné siréně přišlo také postrkování. Co se tam semlelo?
Byly nějaké emoce. Oba týmy byly nervózní. Vyjiskřilo to v klasickou pošťuchovačku. Nebylo to ale nic velkého.

Čeká vás reprezentační přestávka. To se teď může hodit, ne?

Uvidíme, co a jak bude. Musíme udělat vše proto, aby nám pauza prospěla. Tady už není kam uhnout.

Jan Šejhl