Kapitán Buldoků Kos: Všichni jsme zírali!

Poprvé se v pozici trenéra objevil Martin Procházka. Jak vnímal slavná jména koučů, kteří v posledních deseti letech vedli Buldoky? Nejen na to odpovídal Deníku kapitán mužstva Matěj Kos.

Dá se říci, že jste hrající legenda řisutského hokeje?

Nevím. Nikdo tam ale déle není. Jen jsem si jednou odskočil na letní přípravu Kladna a pak jsem se na začátek soutěže vrátil. Takže tam jsem de facto nepřetržitě jedenáct let. Mám pořád i stejné místo v kabině. Jednou jsme ji však měnili a to byla jediná změna místa. To současné už nikomu nedám (smích).

Neodmyslitelně k Vám patří číslo osm, jak jste k němu přišel?

Když mě poprvé přivedl děda (bývalý fotbalový funkcionář pan Fojt, pozn. redakce) na trénink, řekl, abych si vzal osmičku. Tím to vzniklo a je to i moje památka na něj.

Omezení dodávky elektřiny uzavřelo městský úřad

Kdo trénoval Řisuty, když jste poprvé přišel do jejich kabiny?

Byl to pan Eda Novák, na kterého vzpomínám jen v dobrém. Byl to chlap na svém místě. Jelikož byl legendou, měl přirozený respekt, takže ani nemusel moc trénovat. Navíc tam byli kvalitní hráči, takže to šlo samo. Jen to usměrňoval, kdybych to tak nazval, a šlapalo to. Uměl zvýšit hlas a hlavně nehrál na starý – mladý. Dokázal usadit i starého pardála, samozřejmě, že taktně, ne urážlivě. Všichni si byli v kabině rovný. Kdo měl formu, hrál, kdo ji neměl, seděl.

Kdo v té době hrál za Řisuty?

To je dlouho. Z mladších tam byli třeba Landa, Scherzl nebo Ibl, ze zkušených Kasík, Aschenbrenner, Hegenbart, jenž je u nás opět, Zajíc a třeba Gardoň. U něj si pamatuji, že jednou jel v Trutnově při penaltovém rozstřelu snad sedm nájezdů, stejně jako jeden hráč od nich. Buďto oba dali nebo nedali. To je moje největší vzpomínka na něj.

Dalším Vaším trenérem byl jiný výborný kladenský útočník Jan Novotný.

Co jsem slyšel, tak on kdysi dostal Řisuty do druhé ligy, takže se vlastně vrátil a dost dlouho tam vydržel. Také dokázal dostat z hráčů maximum a za něj jsme hráli finále. Možná si budou si lidé pamatovat na poslední utkání s Táborem, které se muselo hrát v Kladně. Zápas před skorou tisícovkou diváků byl třešnička na dortu. Pan Novák měl starší tým, zatímco pan Novotný to měl dost složené z kluků, kteří na Kladně vyhrávali juniorské tituly.

Další rána pro Zbuzany. Na tři kola přišly o trenéra Urbana

Mrzí Vás, že váš tým nemá takovou přízeň fanouškům, která by odpovídala významu soutěže?

Určitě se před více diváky hraje lépe. Je to smutné. Řisuty jsou ale malá obec. Je škoda, že nechodí víc lidí ze Slaného. Chápu ale, že výkony v posledních sezonách nejsou takové, aby se na to hezky koukalo. Paradoxně jsme letos uhráli lepší výsledky venku než doma. Třeba v play off v Havlíčkově Brodě chodilo devět set až tisíc lidí. Byla tam super atmosféra, které se asi nikdy nedočkáme.

Pak přišel Jan Neliba, co se týče trenérských úspěchů, největší osobnost, která v Řisutech kdy byla.

Když jsme se to dozvěděli, tak tam byl velký respekt. Nikdo ho jako trenéra neznal, nikdo nevěděl, co bude. Dá říct, že jsme se i báli, a jak se později ukázalo, bylo čeho. Tréninky, které za začátku nasadil, měly úplně jinou šťávu, než jsme byli zvyklí. Šli jsme do toho bez letní přípravy a bylo to hodně těžké. Fakt jsme dřeli a my si mysleli, že to tak bude jen v srpnu, jenže přetrvávaly i do sezony. Ze začátku jsme byli první, pak ale začala přicházet únava.

Také letos jste měli začátek vynikající. To už ale byl u kormidla další výtečný hokejista Martin Procházka, pro kterého to byla trenérská premiéra.

To byl šok i pro nás. Původně jsme měli pana Škubala z Prahy, s kterým jsme začali trénovat. Tréninky byly super, pak ale najednou skončil. Dva týdny to vedl Martin Kašák, který před sezonou skončil. Jako o bývalý spoluhráč ale neměl takový respekt, což mně hlavně u mladých vadilo. Pak najednou čtvrthodiny před koncem tréninku přišel s manažerem Martin Procházka, o kterém se vůbec nemluvilo. Všichni jsme, slušně řečeno, zírali s otevřenou hubou. Spíš se mezi námi mluvilo, že se vrátí pan Novotný, který to odmítl.

Bylo znát, že neměl trenérské zkušenosti?

Neřekl bych. Myslím, že jeho tréninky byly vynikající a byl úplně jiné, než jsme byli zvyklí. Bylo to velké oživení. Myslím, že elán všech se promítl do začátku sezony. Každý se chtěl samozřejmě předvést. Pak ale přišla letargie a naše výkony začaly upadat. Jeho jediné mínus bylo, že ze začátku neuměl zvýšit hlas. Ke konci sezony už byl slyšet, když všechno přeteklo přes únosnou míru. Vím, že bych chtěl pokračovat. Výhodou by bylo, že už nenaskočí do rozjetého vlaku. Bylo by na místě, kdyby si dokázal přivést hráče, kterým věří. To by bylo super a na místě.

Plánované výluky vlaků ve středních Čechách a okolí