„To ani nevím," přiznal a dodal: „Letí to. Ještě mám před očima, jak jsem hrál na Kladně za juniory a také první trénink v Řisutech," uvedl držitel dorosteneckého titulu s Kladnem.

V sobotu můžete dosáhnout na dvě kulatá čísla, poněvadž máte na kontě také 149 branek…
Jedno bude tutově, o druhé se musím snažit. Hlavně naší lajně aby se začalo dařit. Góly nedáváme a naopak je dostáváme. Je to bída s nouzí.

Přitom na konci roku de facto vaše lajna porazila první Tábor a od té doby nic!
Vůbec netuším, v čem to je. Abych pravdu řekl, nejde nám to ani v tréninku. Člověk proto dělá maximum a nic. Hokej hrát umíme, ten jsme nezapomněli. Třeba by nám ale pomohla šťastná branka, pak by to mohlo zase klapat. Důležité je, že alespoň ostatní lajny dávají góly, to je podstatné. Dnes by to chtělo rychlou branku, pak by se nám hrálo mnohem lépe.

Dá se tedy říct, že znáte současné pocity hráčů extraligového Kladna…
Asi tak to je. Nepamatuji si, že bychom s mým hokejovým dvojčetem Tomášem Landou byli v takové křeči a krizi. Když se nám nedařilo, tak jsme aspoň nedostávali góly jako teď. Je to naše nejhorší období v Řisutech.

Řadu let jste mužstvo táhli. Řekl bych, že máte právo na slabší období.
Trenér a vedení však právem očekávají něco jiného. Jsme první lajna a měli bychom proto na ledě něco ukázat.

Která z Vašich řisutských sezon byla nejvydařenější?
Když to vezmu kolem a kolem, tak bych řekl že loňská. Dostali jsme se do finále s Táborem, vyhrávali jsme, neměli jsme žádný razantní výpadek. Měli jsme výbornou partu, která spolu byla tři roky. Ve finále všechno vygradovalo. Tábor v něm byl prostě lepší. Kdybychom měli letos stejný tým, tak jsme opět na špičce. Některá vyrovnaná utkání jsme letos nedokázali vyhrát.

Poslední zápas finálové série jste museli sehrát na Kladně, kde diváci přišli. Nemrzí Vás, že ve Slaném máte minimální podporu fanoušků?
Samozřejmě se lépe hraje před diváky. Za Kladno jsme tehdy byli rádi, protože plno kluků tam začínalo a hrálo. Byli bychom rádi, kdyby ve Slaném chodilo víc lidí, my s tím ale nic neuděláme. Prostě jsme takové hokejové Blšany.

Před necelými čtyřmi roky jste dostal v přípravě šanci v Kladně. Mrzí Vás, že to nedopadlo?
To již neřeším. Byla to zkouška a už to odeznělo. Po tom co říkali lidi v okolí, jsem doufal, že by to mohlo vyjít. Mrzelo mě to.
V Řisutech se střídali dva trenéři z nejslavnější éry Kladna, a to bohužel už zesnulý Eduard Novák a současný kouč Jan Novotný.
Já je samozřejmě jako hráče nepamatuji, jen jsem o nich četl. Každého trenéra beru jako autoritu. Jsem týmový hráč a co řekne trenér, to platí. Nikdy jsem nehrál na sebe.

Představte si, že jako trenér máte pod sebou Matěje Kosa, za co byste mu vyčinil a naopak pochválil?
Za pozitivum bych považoval, že je týmový hráč, který se snaží i před prázdnou bránou připravit gólovou situaci pro ostatní. Vytkl bych mu menší důraz v osobních soubojích a vše ostatní, co se týká silové stránky.

Jste celoživotní centr, co si tak zahrát na jiném postu?
Pravé křídlo absolutně ne. Když jsem ho hrál, byl jsem tam ztracený. V brance také určitě ne, když vidím, jakou rychlostí puky létají. Třeba až ztratím rychlost, tak můžu skončit na beku.

Mluvil jste o Tomáši Landovi, na kterého spoluhráče z Řisut ještě rád vzpomínáte?
Jsou to Michal Bezouška a Pavel Hegenbart, s nimiž jsem odehrál pár sezon a dařilo se mi s nimi.

Co očekávat od sobotního utkání s Kolínem, který je hodně nahoře?
Bude to vyrovnaný zápas. Doufám, že s dobrým koncem pro nás. U nich jsme nebyli horším týmem.